Vojenské lesy a statky ČR (VLS) dnes zahájily hlavní část opravy technické památky Želnavský smyk na Šumavě. Informoval o tom mluvčí VLS Jan Sotona, s tím, že v těchto dnech státní podnik zahájil obnovu s pomocí replik historických kamenných desek na kilometrovém úseku, kde koryto zcela chybí.

Historická vodní cesta pro plavení dříví spojovala od roku 1887 až do roku 1961 Schwarzenberský plavební kanál s Vltavou a její oprava je součástí společného česko-rakouského projektu spolufinancovaného z evropského fondu pro regionální rozvoj INTERREG V-A Rakousko – Česká republika.

Želnavský, často nazývaný také jako Hefenkriegský smyk, je 3,8 km dlouhé historické vodní dílo vybudované po zřízení překladiště v Želnavě, které jej spojovalo s plavebním kanálem v místě dnešní křižovatky Klápa na hranici národního parku. Právě díky Želnavskému smyku si Schwarzenberský plavební kanál udržel svůj význam i po ukončení Vídeňské plavby na konci 19. století. Umožňoval totiž transport dřeva z lesů k Vltavě, aby mohlo být umístěno na pražském či německém trhu. V provozu tak byl až do roku 1961, kdy jím Vojenské lesy a statky splavily posledních 2300 kubíků dříví.

„Želnavský smyk je stejně jako celá stavba Schwarzenberského plavebního kanálu legendou lesnického hospodaření na Šumavě. Pro Vojenské lesy a statky má toto dílo o to větší historickou hodnotu, že příští rok oslaví náš státní podnik 70. výročí od posledního provozního plavení na Želnavském smyku. Mezi bývalými kolegy z lesnické divize v Horní Plané, kteří jsou dnes na penzi, ostatně stále máme pamětníky, jež ještě plavení na Želnavském smyku pamatují. Jsem rád, že jsme našli společně s našimi českými i rakouskými partnery cestu, jak toto dílo do šumavské krajiny vrátit,“ uvedl ředitel VLS Petr Král.

Oprava a obnova Želnavského smyku je totiž součástí společného projektu VLS s Lesy ČR, Národním parkem Šumava a rakouskou organizací cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald. Vedle této vodní cesty by v rámci projektu měl být obnoven také další sedmisetmetrový úsek Schwarzenberského plavebního kanálu od bývalé osady Růžový vrch až po státní hranici. Projekt by měl společně se soustavou palebních kanálů dále zpřístupnit návštěvníkům Šumavy také přírodní památku rašeliniště Bavorské nivy na rakouské straně hranice. Celkem si rozsáhlá akce vyžádá náklady bezmála 88 milionů korun, velkou část z nich pokryje dotace přeshraničního programu INTERREG V-A Rakousko – Česká republika.

Výroba repliky chybějícího koryta je asi nezajímavější částí obnovy památky. „Koryto smyku je tvořeno lichoběžníkovou konstrukcí z kamenných desek usazených na sraz. Máme rakouského dodavatele, který vyrobil repliky desek odpovídající původním parametrům koryta z místní hrubozrnné tzv. plöckensteinské žuly,“ uvedla projektová manažerka VLS Daniela Růžková s tím, že rekonstrukce stavby by měla být dokončena v roce 2021. Tedy přesně 70 let poté, co byl provoz na Želnavském smyku ukončen.

Zdroj a mapka lokality: VLS