Přibližně 44,8 milionu kubíků vody nyní leží v tuhém skupenství v oblasti vltavského povodí až po Orlickou přehradu. Jak ale uvádí středočeská mutace deníku Mladá fronta DNES, hodnoty, jimiž hydrometeorologové udávají množství vody obsažené ve sněhové pokrývce, nechávají vodohospodáře v klidu.

Vltavská kaskáda je prý na případnou oblevu připravena. „Vodní nádrž Orlík má nyní v rámci zásobního prostoru volných 130 milionů kubíků,“ říká mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán. Problémy by navzdory sněhové vrstvě neměla způsobit mírná obleva, kterou lze očekávat v následujících dnech, ani jarní tání o několik týdnů později. Stejným způsobem vodohospodáři preventivně nechávají rezervy i v ostatních vodních dílech soustavy, jako jsou třeba Kamýk nad Vltavou či Slapy. „Kromě toho je navíc zcela volný retenční prostor pro případ, že by se k tání sněhu přidaly dešťové srážky,“ doplňuje Roldán. Vydatnější déšť by totiž mohl situaci zkomplikovat. „Z hlediska množství vody je třeba počítat nejen s táním v okolí, ale projeví se také postupné odtávání sněhu na horách, kde je ho místy kolem jednoho metru. Povodně však většinou spustí přívalové či vytrvalé srážky,“ potvrzuje Petr Dvořák z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Vodohospodáři na Orlíku, který se pyšní objemem 720 milionů kubíků, v kritických případech s předstihem varují Solenice. Obec pod orlickou hrází čelila masivnějšímu upouštění naposledy před necelými čtyřmi lety. Nepříjemné okamžiky zažili tamní obyvatelé při tehdejších červnových povodních. „V roce 2013 nám nahlásili, že korytem půjde až 2 150 kubíků vody za vteřinu. Uzavřeli jsme lávku přes Vltavu a postavili mobilní bariéry, nakonec teklo ‚jen‘ 1 950 kubíků a voda zůstala v korytě, nic nám nezaplavila. V případě krize máme 24 hodin, abychom se připravili na zvýšený průtok,“ líčí starosta Solenic Jan Mátl. Z možného rychlého tání sněhu obavy nemá.

„Nejhorší jsou hlavně přívalové deště, oblevy se tolik nebojím. Ze zkušenosti vím, že to povodí zvládne, problém jsou vždy spíše nečekaně silné a trvalé srážky,“ říká ve shodě s hydrometeorologem Petrem Dvořákem Jan Mátl k nejčastějším příčinám záplav.

ČHMÚ monitoruje množství vody ve sněhu každý týden. Data z předchozích sezon potvrzují, že především zimy 2014 a 2015 patřily k těm srážkově méně vydatným. Ve srovnání s letošními čísly naopak vyčnívají lednová a únorová data z roku 2006, ale také 2010 či 2012. Ve všech případech byly zjištěné hodnoty ještě vyšší než ty letošní.

Zdroj: regionální mutace Mladá fronta DNES – střední Čechy, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (přehrada Orlík)