Tůně, mokřady, meandrovité říčky a potoky. Projekt Voda pro českou krajinu obnovuje v přírodě vodní toky, ale také přispívá k rozmanité fauně a flóře.

Iniciativa vznikla před třemi lety a dala si za cíl zrevitalizovat lokalitu V Krejdách u Žďáru nad Sázavou, v podhůří hory Blaník nebo v Hořiněvsi na Královéhradecku. Zlepšení podmínek pro uchování vody se letos dočká také niva Mokřadního potoka v Krušných horách. V revitalizovaných lokalitách se už teď projevují nové známky života. První ropuchy skákají v mokřadech, vyrostlá zeleň láká modrásky i hnědásky a v nově vybudovaných tůních se objevují první obojživelníci a vážky. „Ochrana stávajících mokřadů a realizace nových je velmi důležitá, a to nejen kvůli vytvoření ideálního prostředí pro živočichy, ale také zachycení vody v krajině. Možná se nám momentálně zdá, že je dešťových srážek dostatek, sucho ale stejně hrozí. Je to proto, že naše krajina ztratila schopnost zadržovat vodu. Co naprší, to se hned vypaří nebo rychle odteče,“ upozorňuje Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.

Až šest desítek nových tůní v okolí Blaníku

Jednou z revitalizovaných oblastí projektu Voda pro českou krajinu je okolí Blaníku. Ochránci přírody vytvořili v oblastech s nefunkčními odvodněnými plochami soustavu tůní a zasypali odvodňovací příkopy, aby voda z místa neodtékala, ale naopak zůstávala. „Takzvaná meliorace krajiny, především v sedmdesátých a osmdesátých letech, zasáhla plošně celé Česko. Byla tak odvodněna nejen orná půda, ale také většina původních mokřadních a rašelinných luk. S tím zmizela celá řada druhů vázaných na mokřady, jako například orchideje. Zmizely také drobné tůňky, na které jsou zase vázaní obojživelníci,“ vysvětluje Karel Kříž, jednatel Českého svazu ochránců přírody Vlašim, a doplňuje: „Například na Podblanicku se nám podařilo vytvořit 54 tůní, kde se navrací živočichové, jako je čolek velký nebo vážka žíhaná.“

Na začátku žádná voda, teď se daří ostřici

Další oblastí, kde vybudovali ochránci přírody soustavu, která zabraňuje odvodňování, je Hořiněves nedaleko Hradce Králové. Krajinu navracejí do původního rázu také V Krejdách. „U nás začala přeměna před dvěma lety trochu jinak. Žádná voda a téměř žádné kvetoucí rostliny tady nebyly. Teď je na místě bohatá mokřadní lokalita s několika tůněmi. Vyrostlo zde velké množství rostlin jako rdesno hadí kořen, ostřice česká a další druhy, které přilákaly motýly včetně ohniváčků, hnědásků a perleťovců, dříve se nevyskytujících. Velkým úspěchem je také návrat bekasin otavních. Za posledních čtyřicet let se totiž jejich počet v Česku snížil o více než devadesát procent, a to právě z důvodu odvodňování krajiny,“ říká Vojtěch Kodet z pozemkového spolku Gallinago.

Mezi další plánované revitalizace patří krušnohorská oblast, kde se tok Mokřadního potoka bude prodlužovat novými meandry na dvojnásobek a doplňovat novými tůněmi.

Každý pátý muž bojuje proti nedostatku vody

Za dlouhodobým projektem Voda pro českou krajinu stojí Český svaz ochránců přírody (ČSOP) ve spolupráci se značkou Finish. Také česká společnost však projevuje zájem o dobrovolnictví věnující se nedostatku vody v české krajině. Podle výzkumu má chuť zapojit se až 75 % oslovených. Každý pátý muž se už podílel na nějakém ekologickém projektu v boji s nedostatkem vody. U žen se jedná o každou devátou. Více informací k projektu Voda pro českou krajinu se dozvíte na www.finishinfo.cz/bez-predmyvani.

Zdroj: Finish, ČSOP, ilustrační foto (naučná stezka Malý Blaník) Naše voda – Nina Havlová