Sledování kvality vody ve Velkém boleveckém rybníku v Plzni bylo zahájeno už 16. dubna 2013 a je prováděno na Velkém rybníce a Chobotu (Malém boleveckém rybníce) ve 14 denních intervalech, na ostatních rybnících 1 x měsíčně. Poslední výsledky jsou k dispozici z 11. července 2013, informovala dnes Zdeňka Kubalová z plzeňského magistrátu.

Vzorky jsou odebírány tak, aby charakterizovaly situaci v celém rybníce, tedy zhruba 50 m od požeráku (vypouštěcí zařízení). Hygienická stanice naproti tomu odebírá vzorky v koupacích zónách při břehu, takže může zachytit i přechodné zhoršení jakosti vody v některých ukazatelích, např. průhlednost a zákal (zvíření usazenin lidmi), případně přítomnost plovoucích látek (nahromadění u některé části břehu větrem).

Podle všech sledovaných ukazatelů jakosti vody lze podle Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. ve znění pozdějších změn a doplňků a podle Vyhlášky č. 135/2004 Sb. v platném znění hodnotit vodu Velkého rybníka jako vhodnou ke koupání:

• Průhlednost vody byla 2,3 – 4,8 m, aktuálně je 2,7 m, požadavek legislativních předpisů je alespoň 1,0 m. Zjištěná hodnota je tedy 2,7 x vyšší. Pracující harvester může lokálně drobné částečky usazené na vodní vegetaci zvířit a průhlednost vody tím dočasně mírně zhoršit. V období před zahájením projektu vedoucího ke zlepšení jakosti vody byla obvyklá průhlednost v tomto období 0,7-1,1 m. V Chobotu, kde projekt zlepšení jakosti vody není realizován, je aktuálně průhlednost vody 1,0 m.
• pH – se pohybuje v rozmezí 7,1 – 9,1, aktuálně 7,1, požadavek legislativních předpisů je 6-9.
• Koncentrace fosforu (podmínka pro růst sinic) byla zjištěna v povrchové vrstvě vody 0,014-0,018 mg.l^-1. Aktuální hodnota ještě nebyla stanovena, 27. června byla koncentrace fosforu celkového 0,018 mg.l^-1, tedy hluboko pod hodnotou požadovanou legislativními předpisy (0,050 mg.l^-1). V období před zahájením projektu byla koncentrace fosforu celkového kolem 0,050 mg.l^-1. V Chobotu je aktuálně kolem 0,030 mg.l^-1.
• Množství organických látek stanovených jako CHSK_Mn sice není limitováno hygienickými předpisy, ovšem pro jakost vody obecně má velký význam. Aktuálně byla hodnota CHSK_Mn zjištěna 3,6 mg.l^-1, tedy v úrovni blízké pro pitnou vodu (3,0 mg.l^-1 ).
• Biomasa fytoplanktonu se udává jako koncentrace chlorofylu a. Byly zjištěny v povrchové vrstvě vody hodnoty 1,8 – 3,0 mg l 1, aktuálně bylo naměřeno 2,4mg l^-1, přičemž legislativní požadavky na vodu ke koupání jsou 50mg l^-1. V Chobotu bylo aktuálně zjištěno 14mg l^-1. V době před zahájením projektu byly v létě běžné hodnoty
  20 – 50mg l^-1.
• Termotolerantní koliformní bakterie udávají míru fekálního znečištění vody. Situace v Boleveckém rybníce je trvale bez jakéhokoli rizika: bylo zjištěno 0 – 20 KTJ na 100 ml vzorku vody, aktuální hodnota je 10 KTJ ve 100 ml vzorku, což je údaj 200 x nižší než limitní hodnota vyžadovaná hygienickými předpisy. Vodu tak lze jednoznačně považovat za bakteriologicky výborné jakosti.
• Přítomnost sinic tvořících vodní květ je po realizaci projektu minimální. Aktuálně je společenstvo fytoplanktonu početně velmi chudé, celkové počty jen 320 jedinců v 1 ml). Fytoplankton je tvořen především zlatou řasou rodu Dinobryon, dále drobnými kryptomonádami a zelenými řasami. Sinice tvořící vodní květ byly zjištěny v počtu 8 jedinců v 1 ml, přičemž pro koupání je indikativní hranice 100 000 buněk v 1 ml. Z pohledu rekreačního využití rybníka je složení fytoplanktonu už od jara v optimálních mezích.
• Zelené vláknité řasy, které bývají nesprávně označovány jako „žabinec“ či jako „bublinaté řasy“ vytvořily značnou biomasu. Část této biomasy má tendenci vyplouvat k hladině, kde tvoří takzvané koláče. Ty jsou větrem zaháněny ke břehu, kde představují estetickou závadu, která snižuje atraktivitu lokality ke koupání. Průběžně je v oblastech využívaných ke koupání organizován sběr vyplavené biomasy vláknitých řas a úlomků vodních rostlin. Přítomnost vláknitých řas v rybníce je rovněž snižována prací harvesteru, který sklízí ponořenou vodní vegetaci. Tím je negativní vliv vláknitých řas na rekreační využívání rybníka omezován na minimum. Společenstvo zelených vláknitých řas je tvořeno dominantně rodem šroubatka (Spirogyra) a jako příměs vystupují rody: Zygnema, Mougeotia, Microspora, Oedogonium, Hormidium. Všechny tyto druhy jsou běžnou součástí stojatých vod. Důležité je, že – narozdíl od sinic – žádný z uvedených rodů vláknitých řas nikdy nebyl spojován s negativním vlivem na zdraví koupajících se osob. Biomasa vláknitých řas tedy, jakkoli je vnímána veřejností jako estetická závada, nepředstavuje zdravotní riziko pro koupající se lidi.

Závěr:
Jakost povrchové vrstvy vody Velkého boleveckého rybníka je velmi dobrá a ve všech sledovaných ukazatelích odpovídá s velkou rezervou požadavkům kladeným na vodu přírodních koupališť. Biomasa zelených vláknitých řas vyplavená na pláže může zhoršovat hodnocení lokality pouze přechodně (např. po větrném počasí), protože je soustavně odstraňována v rámci údržby rekreační oblasti.

Výskyt cerkárií ve Velkém boleveckém rybníku a opatření proti nim:

V posledních dnech byl na Velkém boleveckém rybníku zaznamenán podle sdělení Krajské hygienické stanice v Plzni zvýšený počet oznámení na svědící vyrážku po koupání. Postiženy byly hlavně osoby, které plavaly napříč rybníkem přes zárosty vodních rostlin. Jedná se pravděpodobně o tzv. cerkáriovou dermatitidu, také označovanou jako „vyrážku z koupání“.

Cerkárie jsou jedním z vývojových stádií tzv. motolice ptačí. Jedná se o mikroskopického parazita zejména kachen a labutí, jehož mezihostitelem je vodní plž. Právě v okamžiku, kdy se cerkárie z plže snaží dostat opět do vodního ptáka, může docházet ke kontaktu s lidskou kůží. Asi 0,2 mm velká cerkárie se snaží „zavrtat“ do kůže, kde je ihned napadena naším imunitním systémem, který ji zahubí. Přitom vzniká v místě, kde se cerkárie snažila proniknout do kůže, svědivý pupínek zhruba srovnatelný s bodnutím od komára nebo ováda. Pupínky se lékařskou terminologií označují jako „cerkáriová dermatitida“.

Opatření proti cerkáriím:

1. Osobní ochrana jednotlivce:

• Jedná se o používání vodě odolných opalovacích krémů či tělových mlék, která mohou podle zkušeností riziko napadení cerkáriemi výrazně omezit. Stoprocentní ochranou je opalovací přípravek Quallen- und Sonnenschutz Canea, který je možné získat prostřednictvím internetových stránek.
• Neplavat do oblastí hustě zarostlých vodní vegetací tak, aby se plavec nemusel rostlinami „prodírat“. Hustá vegetace hostí vodní plže, kteří by mohli být cerkáriemi napadeni.

2. Opatření prováděná správci rekreační oblasti:

• Sklízení vodní vegetace vyžínací lodí, tzv. harvesterem. Odstraňováním biomasy vodních rostlin a vláknitých řas se jednak omezuje životní prostor pro vodní plže, z nichž někteří mohou být cerkariemi napadeni, jednak se s vegetací odstraňují z vody i plži, tedy zdroje cerkárií. Systematické odstraňování potenciálně infikovaných (nakažených) vodních plžů povede ke snižování rizika, že se plavci s cerkáriemi potkají.
• Odstraňování zbytků biomasy vodní vegetace, která byla sice pokosena, ale nebyla zachycena harvesterem. Tyto zbytky, které vítr zanese ke břehu, jsou průběžně manuálně odstraňovány, neboť mohou hostit i nějakého infikovaného vodního plže.

3. Opatření, s nímž může pomoci každý návštěvník rekreační oblasti:

• Je nezbytné respektovat zákaz krmení vodních ptáků, případně na tento zákaz upozornit i ostatní návštěvníky. Trusem kachen a labutí se invazní stádia motolic dostávají přímo do plžů žijících v koupacích místech.

Zdroj a foto: Město Plzeň