19.10.2018 14.35, Rubrika: Přehrady a vodní díla
O vodní cestě spojující Labe s Dunajem uvažoval už Karel IV.
Výběr informací o myšlence vodního kanálu Dunaj-Odra-Labe (podle nové studie ministerstva dopravy je projekt ekonomicky efektivní) dle zpravodajství ČTK.
– Myšlenkou na propojení Dunaje s povodím Severního moře se datují už do středověku, už český král a římský císař Karel IV. uvažoval v 70. letech 14. století o spojení Dunaje a Vltavy kvůli dopravě zboží z Benátek přes Čechy do Brugg. V polovině 17. století pak existovaly plány na využití řeky Moravy a její propojení s Odrou, záměr dokonce schválil Moravský zemský sněm, vše ale zůstalo jen ve stádiu úvah.
– O vybudování vodní cesty, která by mimo jiné usnadnila dopravu výrobků severomoravského průmyslu, se začalo vážněji uvažovat na konci 19. století. Myšlenkou na stavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe se zabýval i slavný budovatel vodních staveb Vojtěch Lanna mladší (1836-1909). S propojením Dunaje a Odry počítal i rakouský vodocestný zákon přijatý na přelomu 19. a 20. století, který plánoval též splavnění Labe až k Jaroměři, nic z toho ale nevzniklo, i kvůli budování železnic, které převzaly značnou část zboží, jež se mělo přepravovat po vodě.
– Velkým příznivcem vybudování vodní cesty byl zakladatel zlínského obuvnického impéria Tomáš Baťa (1876-1932), který usiloval zejména o splavnění Moravy. Dva roky po jeho předčasné smrti při letecké nehodě se pak začal budovat Baťův kanál, 52 kilometrů dlouhé spojení Otrokovic a Rohatce bylo dokončeno po čtyřletém budování v roce 1938, zhruba polovinu nákladů na jeho stavbu platil koncern Baťa. Zpočátku sloužil hlavně nákladní dopravě, po roce 1989 byl obnoven pro turisty.
– O vybudování kanálu se uvažovalo i za minulého režimu, ovšem pouze v dlouhodobém horizontu, v roce 1971 například česká vláda vydala nařízení o územní ochraně „říční varianty“ průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe. Na návrzích a studiích se pracovalo i v 90. letech, několikrát o něm jednala také vláda. Plány na kanál začali intenzivně kritizovat ekologičtí aktivisté, o jeho ekonomickém smyslu pochybovala také část dopravních expertů.
– Velkým zastáncem budování kanálu je současný prezident Miloš Zeman, jehož vláda v roce 2001 rozhodla o zachování trasy kanálu v územních plánech, aby to neznemožnilo případnou realizaci. Později sice Zeman patřil podle vlastních slov mezi jeho odpůrce, jak řekl na debatě se studenty břeclavských středních škol v listopadu 2009, po vypuknutí hospodářské krize ale změnil názor. Viděl v něm mimo jiné příležitost k vytvoření desítek tisíc pracovních míst.
– Vybudování kanálu prosazoval Miloš Zeman například jako lídr Strany práv občanů – zemanovců během kampaně před sněmovními volbami v roce 2010, vrátil se k němu také o tři roky později, když kandidoval na hlavu státu. „Znamenalo by to vytvoření 60.000 pracovních míst a zvýšení protipovodňové ochrany Moravy. Větší část by nám mohla pomoci financovat Evropská unie,“ řekl například v lednu 2013. A stavby kanálu Dunaj-Odra-Labe propaguje Zeman také jako prezident.
– O projektu vodní cesty v posledních pěti letech hovořila i programová prohlášení vlád. Například kabinet Jiřího Rusnoka, který v roce 2013 vznikl z iniciativy Miloše Zemana a přes nesouhlas většiny stran zastoupených ve Sněmovně, chtěl „podpořit zpracování komplexní studie proveditelnosti a SEA vodního díla Dunaj-Odra“. Obě vlády vedené Andrejem Babišem (ANO) mají v prohlášení uvedeno, že „po dokončení rozpracované studie proveditelnosti projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe rozhodne vláda o dalším postupu“.
Zdroj: ČTK, ilustrační mapa: Mapy.cz
19.10.2018 14.35, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla, Statistiky a kauzy
Aktuality
Dobrovolní hasiči z Jílového u Prahy mají novou hasičskou zbrojnici
Akt. 27.11.2024 13.56Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě
Perspektivy původní populace tisu červeného v širší oblasti Podyjí
Akt. 27.11.2024 13.55Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě