Zpravodajství ČTK zveřejnilo k blížícímu se 50. výročí (25. května) zahájení provozu vodního díla Švihov (Želivka) zajímavosti o tomto vodním díle:

– Stavbu přehrady si vynutil především hrozící nedostatek pitné vody v rostoucí pražské aglomeraci. Poměrně vzdálená řeka Želivka, která jako potencionální zdroj pitné vody figurovala již v dřívějších plánech vodohospodářů, byla vybrána proto, že nabízela nejčistší vodu a z dostupných toků relativně nejsnazší možnost její ochrany. Protéká totiž poměrně řídce osídleným územím s malým průmyslovým zatížením. Řadu let před definitivním rozhodnutím o stavbě se na Želivce prováděly rozbory vlastností vody a byla zde vybudována i pokusná úpravna vody.

– Výstavba velkoobjemového zdroje pitné vody byla zahájena v polovině 60. let minulého století. Úpravna vody se stavěla sedm let, pracovat začala 25. května 1972, od února následujícího roku zajišťovala pravidelné dodávky pitné vody.

– Doprava pitné vody do Prahy je zajištěna štolovým přivaděčem o délce 51,97 kilometru. Štola o průměru 264 centimetrů začíná v úpravně vody v Nesměřicích u hráze a končí nedaleko Jesenice u Prahy. Tunel je podle některých zdrojů čtvrtým nejdelším vodním tunelem v Evropě a 15. na světě.

– Podíl Želivky na zásobování Prahy pitnou vodou se pohybuje okolo 74 procent. Úpravna dále zásobuje pitnou vodou i oblasti Středočeského kraje a kraje Vysočina.

– Hráz vodního díla Želivka-Švihov, jejíž výška přesahuje 58 metrů, je situována na řece Želivce čtyři kilometry od soutoku se Sázavou.

– Celkový objem nádrže představuje 309 milionů kubických metrů a zatopená plocha činí 1602,64 hektaru. Je to největší vodárenská nádrž v ČR. Obvod nádrže dosahuje více jak 150 kilometrů. Pro ochranu kvality vody jsou vyhlášena pásma hygienické ochrany.

– Vybudování vodního zdroje si vyžádalo řadu dalších doprovodných staveb. Kvůli zachycení naplavenin a sedimentů přinášených vodním tokem horní části řeky Želivky a jejích přítoků Trnávky a Sedlického potoka byly postaveny dvě vodní nádrže na přítocích (Trnávka, Němčice) a opravena přehrada na Želivce u Sedlice na Pelhřimovsku. Bylo postaveno 35 kilometrů nových silnic včetně mostu přes přehradu, stovky kilometrů vodovodů a řada dalších vodohospodářských staveb.

– Výstavba tohoto gigantického díla výrazně zasáhla do životů místních obyvatel i krajiny. Z mapy zmizela historická městečka Dolní a Horní Kralovice, Zahrádka a několik menších osad (Švihov), zdemolováno bylo téměř 900 staveb, mimo jiné zámek, kostel a železniční nádraží. Pro obyvatele zatopených obcí byly postaveny „nové“ Dolní Kralovice v katastru nedaleké obce Vraždovy Lhotice a byty v okolních městech. Stavba vodního díla se dotkla celkem 3650 obyvatel (2500 rodin).

– Přehrada nezasáhla jen do životů lidí ze zatopených domů, ale i mnoha lidí v okolí. Vinou přísných ochranných pásem je oblast nevyužitelná rekreačně (v prvním pásmu platí zákaz vstupu) a ztížené jsou zde i možnosti podnikání.

– Od roku 2004 je ve strojovně vodního díla ve funkci i malá vodní elektrárna, průtok přes ní je možný pouze při vyšších přítocích, prioritní je vodárenská funkce nádrže.

ČTK, ilustrační foto (model přivaděče) Naše voda – Nina Havlová