U nás a ve střední Evropě vůbec je vodní eroze nejrozšířenějším typem degradace půdy. Jak přitom připomíná portál ekolist.cz., pomocí protierozních opatření můžeme erozi půdy výrazně potlačit a předejít tak nejen snižování výnosů zemědělských plodin, ale i dalším závažným dopadům.

Kvůli erozi se zmenšuje hloubka půdního profilu, ztrácí se organická hmota a mění se fyzikální vlastnosti půdy. Plodiny nemají v takto zničené půdě dostatek živin a úroda je tak menší. Vyklíčí méně rostlin, sadba se vymílá, dochází k překrytí níže ležících plodin vrstvou smytých částic a k jejich poškození. „Na slabě erodovaných půdách se snižují hektarové výnosy o 15–20 %, na středně erodovaných půdách o 40–50 % a na silně erodovaných půdách až o 75 %,“ uvedl například Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a půdy na přednášce „Kam mizí voda a půda z české krajiny“. Ta byla součástí cyklu „Voda a půda jako společenské téma“, který pořádalo Národní zemědělské muzeum ve spolupráci se Státním pozemkovým úřadem.

Jak na těchto přednáškách také zaznělo, nic není ztracené. Zemědělci mají dnes k dispozici celou řadu opatření, kterými mohou půdu chránit a bránit erozi. Cílem těchto opatření je zejména nenechávat půdu holou a nechráněnou, na pospas přívalovým dešťům, podporovat vsakování vody a omezovat sílu jejího odtoku. Dělíme je do tří kategorií: organizační, agrotechnická a technická. Nejlevnější a nejjednodušší jsou první dvě varianty, a proto se k nim přistupuje přednostně. Když nepomohou, nastupuje kategorie třetí.

Plné znění článku na: https://ekolist.cz/cz/publicistika/pri…e-vynos-plodin-az-o-75-jak-se-ji-branit, ilustrační foto archiv Naše voda