Více než polovina veškeré zemědělské půdy je v ČR ohrožena vodní erozí. Podle Výzkumného ústavu meliorací a ochrany vod (VÚMOP) bylo konkrétně v loňském roce ohroženo v ČR vodní erozí 2, 177 milionu hektarů pozemků.

To je opticky výrazný nárůst oproti roku 2009, kdy statisticky činila plocha vodní erozí ohrožených pozemků 1,565 milionu hektarů. Podle VÚMOP je nicméně takový rozdíl způsoben jednak zpřesněním metodiky výpočtu ohroženosti půd, jednak spojením kategorií silně erozí ohrožených pozemků, středně erozí ohrožených pozemků a mírně erozí ohrožených pozemků, jejichž plocha činí 1,212 milionů hektarů. Větrnou erozí bylo podle VÚMOP v loňském roce v ČR ohroženo 429 500 hektarů zemědělské půdy.

VÚMOP také loni zmapoval rozměr odvodněných ploch zemědělské půdy, kterou vyčíslil na 1, 078 milionu hektarů, což je 25,5 procenta zemědělské půdy. Naopak plocha zavlažovaných pozemků činila loni 154 000 hektarů (3,6 procenta zemědělské půdy).

Nedostatkem vláhy je pak podle VÚMOP ohroženo 58 900 hektarů pozemků (1,18 procenta zemědělské půdy), podmáčeno bylo v loňském roce 289 000 hektarů (5,78 procenta půdy) a slabě zasoleno 6 600 hektarů pozemků (0,13 procenta půdy).

Podle evidence České inspekce životního prostředí bylo v loňském roce evidováno celkem 139 haváriích na vodách, z nichž bylo pět zemědělského původu.

Z monitoringu cizorodých látek ve vodním ekosystému za loňský rok vyplynulo, že nejmenší znečištění vykazovaly drobné vodní toky v oblastech povodí Horního a středního Labe a Dolní Vltavy, nejvyšší pak v oblastech povodí Odry a Horní Vltavy.

Petr Havel