Jak již jsme na portálu Naše voda avizovali, chceme našim čtenářům přiblížit některé ze zajímavých příspěvků z letošní konference Vodní nádrže 2012. Dalším z nich je druhá část příspěvku vedoucího vodohospodářského dispečinku Povodí Moravy Marka Viskota.

Moravní soustava

Nádrže patřící do Moravní soustavy se nachází v povodí řeky Moravy. V povodí Dřevnice je provozována od roku 1939 nádrž Fryšták na Fryštáckém potoce původně zbudována jako vodárenská nádrž. Nádrž je tvořena homogenní sypanou hrází z jílovitých hlín. Nádrž má celkový objem 2,950 mil. m3 a zatopenou plochu 62,2 ha.

Na horním úseku Dřevnice bylo vybudováno a v roce 1976 uvedeno do funkce VD Slušovice pro zabezpečení vodárenského odběru pro skupinový vodovod, zajištění minimálního průtoku, snížení povodňových průtoků a výrobu eektrické energie v malé vodní elektrárně. Nádrž má celkový objem 9,949 mil. m3 a zatopenou plochu 78,4 ha.

V povodí řeky Bečvy se nachází tři vodní díla. Na Rožnovské Bečvě je to VD Horní Bečva. Účelem této nádrže je výroba el.energie a zajištění min.průtoku. Vodní dílo bylo uvedeno do provozu v roce 1944 s objemem 0,665 mil. m3. Na toku Bystřička je nejstarší vodní dílo v Moravní soustavě VD Bystřička z roku 1912. Nádrž byla vybudována především pro snížení povodňových průtoků. Jedná se o gravitační zděnou z kamenného zdiva. Další nádrží je vodárenská nádrž Karolínka na toku Stanovnice, jejíchž účelem je především zabezpečení vodárenského odběru. Vodní dílo bylo uvedeno do provozu v roce 1985 s objemem 7,395mil. m3. Hráz je kamenitá sypaná se středním hlinitým těsněním.

Za lokální vodohospodářskou soustavu je možno považovat tři nádrže v povodí Olšavy. První z nich je VD Ludkovice sloužící k akumulaci vody pro vodárenský odběr skupinového vodovodu, k trvalému zajištění minimálního průtoku pod VD. Tvoří ji hráz sypaná z pískovce a hlinitoštěrkového materiálu s návodním jílovým těsněním, která byla uvedena do provozu od roku 1968. Dále na Luhačovickém potoce je od roku 1930 v provozu VD Luhačovice. Jejím hlavním účelem je snížení povodňových průtoků. Nádrž má objem 2,680 mil. m3. Třetí nádrží je VD Bojkovice na Kolelači. Jedná se o vodárenskou nádrž o objemu 0,965 mil. m3 a zatopenou plochou 15,45 ha. Vodní dílo bylo uvedeno do provozu v roce 1966.

Poslední významnou nádrží v povodí řeky Moravy je VD Plumlov na Hloučele. Nádrž byla uvedena do provozu v roce 1932. Jejím hlavním posláním je snížení povodňových průtoků, zajištění min.průtoků. Objem nádrže je 5,566 mil. m3.

Manipulace na vodních nádržích a vodohospodářský dispečink

Manipulace na vodních nádrží ve správě PM řídí a kontroluje vodohospodářský dispečink. Manipulace jsou prováděny dle platných manipulačníchřádů, které se na vodohospodářském dispečinku zpracovávají. Ročněvodohospodářský dispečink zpracuje cca 50 manipulačních řádů. V případě, že je nutné provést manipulace nad rámec manipulačního řádu, musí být vodoprávněprojednány. Za povodní tyto manipulace nad rámec manipulačního řádu nařizuje příslušný povodňový orgán. Manipulační řád je zpracováván dle platného povolení k nakládání s vodami, platné právní legislativy ve vodním hospodářství, zejména Vyhlášky 216/2011 Sb. Je zpracováván tak, aby obsluha vodního díla byla schopna manipulovat sama v případě výpadku spojení s vodohospodářským dispečinkem.

(pokračování)