Na tři desítky vodohospodářů, pamětníků výstavby úpravny vody Plav se sešlo koncem září v jejím vestibulu, aby si připomněly 40 let od dokončení. Jedna z nejdůležitějších vodohospodářských staveb v Jihočeském kraji se stavěla v letech 1976 až 1982, kdy byla v únoru uvedena do provozu.

Stavba, která je srdcem celé vodárenské soustavy Jihočeského vodárenského svazu (JVS), je pro kraj nenahraditelná. Nejen, že je na ni napojeno téměř 400 tisíc obyvatel, ale jak připomněl technolog Jan Jindra, za tuto dobu se v ní vyrobilo na 800 milionů m3 pitné vody a nestalo se, že by byť kubík nevyhovoval normám. „A to i v nejtěžších dobách při povodních, kdy kolabovaly dodávky elektřiny i plynu. Pitnou vodu ze soustavy měli lidé i firmy vždy a mohli ji využít pro úklid a k sanaci,“ řekl Jindra, který jako uznávaný odborník – technolog je dlouholetým poradcem v provozní činnosti, i při změnách a modernizaci úpravy vody.

Úpravna je robustní, nadčasově koncipovaná s kapacitou až 1400 l/s. Díky průběžné modernizaci a investicím, je stále i technologicky na špičkové úrovni. To ocení hlavně spotřebitelé. Úpravna byla v 70. letech předvídavě navržena s velmi robustním prvním stupněm – usazovacími nádržemi, které dokážou zachytit i případné větší znečištění vody z římovské přehrady. Velký podíl na tom má ale i nový třetí stupeň čistění pomocí GAU filtrů plněných aktivním uhlím, který byl za 271 milionů korun dokončen v říjnu 2015.

„Byla to jedna z nejsložitějších investic, kterou jsem zde zažil. Ale naprosto zásadní. Připravovali jsme ji řadu let, přeli se o některá navržená řešení, a výsledku to jen pomohlo,“ uvedl František Rytíř, který na úpravně prožil 31 let jako její vedoucí a poté i provozní náměstek ředitele Jihočeského vodárenského svazu.

Jak připomněl jeho ředitel Antonín Princ, zatímco v jiných částech republiky se debatuje o tom, zda by vodárenství nemělo být v českých rukách, v jižních Čechách to tak platí od samotné privatizace, V roce 1993 byl obcemi a městy založen Jihočeský vodárenský svaz, který přes 550 km dlouhou vodárenskou soustavu od samého počátku vlastní, a od dubna 2011 ji také provozuje.

„Už tehdy to bylo vizionářské rozhodnutí i zvolenou formou sdružení. Tedy žádná akciovka nebo s.r.o. Dnes je svaz tvořen 267 obcemi. Ne každou z nich zásobujeme ale zájem o připojení na soustavu je stále větší. Zástupci okresních měst v představenstvu JVS rozhodují o podnikatelském plánu, investicích i cenách vody předané. A zástupci jedenadvaceti obcí v dozorčí radě činnost JVS kontrolují. Ne každý obyvatel kraje to docení, ale pro rozvoj obcí a regionu to je klíčová věc,“ dodal Antonín Princ.

Za rozvojem jsou však i velké investice, o nichž hovořil Vladimír Fürth, bývalý investiční náměstek ředitele. Připomněl, že nákladné vodárenské projekty nelze stavět jen z rozpočtů obcí a měst, ale musí se na nich podílet i stát ať již z vlastního rozpočtu nebo zdrojů Evropské unie. Zmínil řadu zajímavostí, třeba, že vodojem Včelná se stavěl postupně na tři etapy, v každé vždy se dvěma komorami. Nebo že některé akce kolem krajské metropole se v době výstavby Jaderné elektrárny Temelín podařilo připravit i za 2,5 roku včetně projektů, územního a stavebního povolení. Dnes těžko uvěřitelná věc. Až nostalgické bylo popisování rozšíření soustavy na Strakonicko, Blatensko nebo Třeboňsko, byť tato větev zatím končí v Lomnici nad Lužnicí.

Do údržby, modernizace a rozvoje plavské úpravny a Vodárenské soustavy jižní Čechy, tedy i nových vodojemů, čerpacích stanic a řadů, už JVS od svého založení vložil na rozhodujících stavbách 1,45 miliardy korun, z nichž dotace EU a státu činily 0,67 miliardy.

Další z pamětníků Jaroslav Brůžek v kontrastu k respektovanému dílu úpravny Plav zmínil i nevydařený a 50. letům poplatný projekt bývalé úpravny vody Vidov. Ta od svého spuštění v roce 1966 od počátku nestačila deklarovanou kapacitou 330 l/s pokrýt zásobení Českých Budějovic a okolí. Přitom ji provázela řada technických potíží. Až v nedalekém Plavu, si vodohospodáři dokázali prosadit technologicky i technicky vyspělé dílo. A také změnit umístění úpravny z původního návrhu v záplavovém území řeky Malše dál od břehu na vyšší kótu terénu. Proto nedošlo ani při extrémní povodni v roce 2002 k jejímu zaplavení. Naopak byla schopná zásobovat všechna okresní města Jihočeského kraje. Tedy i do míst, kde své zdroje museli odstavit.

Zatím co letošní setkání vodohospodářů připomnělo 40 let od výstavby celého systému zásobení kraje pitnou vodou, příští rok to bude již 30 let od založení Jihočeského vodárenského svazu. Ten celý vodohospodářský systém obcí vlastní, spravuje a rozvíjí.

Zdroj a foto (úpravna vody Plav) JVS