Portál enviprofi.cz publikoval sérii odpovědí na dotazy z on-line konference Povinnosti v podnikové ekologii, které padly v průběhu bloku „Vodohospodářství v podniku“ a na které se nedostalo v diskuzi v závěru tohoto bloku.

Je zásobník ke sprinklerům, s obsahem cca 900 kubíků pitné vody vodním dílem, a pokud ano, jaké povinnosti z toho mohou plynout?

Václav Kuncl: Zásobník ke sprinklerům není vodní dílo. Mám rád, když se na dotaz nepodíváme jen z pohledu jednoduché odpovědi, ale i legislativy (odkaz na ustanovení paragrafového znění) a z logiky věci. Pokud se jedná o pitnou vodu, potom není důvod uvažovat o odběru vody. Pokud by bylo povoleno nakládání s vodami – odběr, potom by muselo být povoleno i vypouštění. Vody ke sprinlerům jsou určeny pro hasební zásah. Hasiči z principu své činnosti nepotřebují pro svůj zásah nakládání s vodami (§ 17 odst. 4).
Z logiky věci: Nakládal bych s vodním dílem, kdybych měl vanu a chtěl ji napustit? Měl bych vodní dílo? Nikoliv. A to se můžeme bavit o odtoku do kanalizace apod. Pozn. Ani nádrže na hasební vodu, například z dešťových srážek, nejsou vodní díla. Jiné je to ale s retenčními nádržemi.

Lapol – jímka na tuky a oleje z firemní jídelny je vodní dílo, na které se vztahuje zkouška těsnosti (1x za 5 let)? Jímku vyváží firma, která má na tento odpad oprávnění. Vztahuje se na toto tedy ještě § 38 odst. 8?

Václav Kuncl: Lapol je vodní dílo, ale tento konkrétní je vyveden do kanalizace. Kam jinam také vypouštět vody z kuchyní. Potom je to vodní dílo bez povolení k nakládání s vodami.
Dále se nejedná o bezodtokou jímku, kde se akumuluje voda, ale o průtočný segment. Proto se na něho nevtahuje ustanovení § 38 odst. 8. Vypouštění těchto vod by muselo být ohlášeno provozovateli kanalizace a podléhalo by řádné smlouvě o stočném (plnilo na výstupu hodnoty limitů kanalizačního řádu). Pokud by tento lapol (nemůže být bezodtoký, to by se nenazýval lapolem) odtékal jinam než do kanalizace, potom jedině přes čistírnu, třeba Vaši podnikovou a z té dále např. do vodoteče. Potom se opět nejedná o nakládání s vodami, to má až ta ČOV.

Vyloučení možnosti zneškodňování OV jinak než vypouštěním § 5 odst. 3- lze využívat domovní ČOV, které část vyčištěných vod vedou zpět do objektu jako šedé vody?

Václav Kuncl: Ano, jako vyčištěná voda lze vrátit do systému. Město do zálivky zeleně (princip zeleného města), např. ozeleněné střechy, průmysl – vrácení vody do procesu.

Změna množství vypouštěných vod pro hlášení a měření – bude platit až v hlášení za rok 2021 nebo už za rok 2020?

Václav Kuncl: Tato změna bude až s novelou zákona platná od r. 2021, takže v hlášení až za rok 2021.

Odebíráme dle rozhodnutí povrchovou vodu přes pískové filtry. Ty pak po nějakém čase musíme prát opět povrchovou vodou. Na tuto odpadní vodu z praní má být rozhodnutí? Jen obohaceno jíly apod.?

Václav Kuncl: To je složitější otázka, zde hodně záleží na rozhodnutí VÚ. Z logiky věci ale máte rozhodnutí k odběru vod a máte i rozhodnutí k jejich vypouštění. Zde máte definované povinnosti. Pokud nemáte povolení k vypouštění, je to pravděpodobně chyba.

​Že není potřeba povolení k odběru podzemní vody ze studní před r. 1955, je uvedeno přesně kde? A jde jen o studny nebo i třeba pramenní jímky a jímací zářezy?

Václav Kuncl: Je to v zákoně o vodách po novele zákonem č. 20/2004 Sb., čl. II odst. 2 přechodných ustanovení výše uvedeného zákona. Podívejte se na výklad č. 70 MZe  http://eagri.cz/public/web/file/9659/vyklad_VZ_c._70.pdf. Zde bych řekl – hovoří se o studnách, ale ptal bych se na VÚ a jeho pohledu

Je možné stanovit ve smlouvě o odvádění odpadních vod nebo v kanalizačním řádu frekvenci vzorkování OV a povinnost předávání těchto výsledků provozovateli kanalizace?

Václav Kuncl: Zcela jistě při vypouštění do kanalizace, kde vy se zavazujete k dodržování limitů. Někteří provozovatelé ve smlouvě vzorky nechtějí, jiní mají, že si je zajistí sami, jinde je smluvně stanoven počet – smluvně = dohoda. Pokud se ale jedná o vypouštění OV se zvláště nebezpečnou ZL nebo prioritní látkou, potom stanoví VÚ rozhodnutím a to už není o smlouvě a dohodě.

​Proč ČHMU počítá Qma data z údajů z let před rokem 2012 a ne z nejčerstvějších dat? Tím nezahrne suché poslední roky a Qma na tocích jsou nesmyslně vysoké. Minimálně zůstatkové průtoky pak nejde plnit.

To je dobrá otázka, ale směřovaná na špatné místo, na příští konferenci se pokusíme sehnat i zástupce ČHMU, třeba to vysvětlí.

​Vztahuje se zasakování do podzemních vod z domovní ČOV v limitu 15m3 za den i na budovu kanceláří firmy, v blízkosti není vybudována veřejná kanalizační síť, do které by bylo možno vody vypouštět.

Václav Kuncl: Bavíme se o vypouštění odpadních vod do vod podzemních z obytných budov, nebo z budov pro rekreaci. Pokud je v něm více než 50 % plochy na bydlení a zbytek nebytové prostory, kanceláře apod., potom to jde. Jinak bohužel.

Vztahuje se možnost stanovení množství odebrané podzemní vody uvedené v 20/2001 § 2 ods.6 pro případ odmontování měřidla z důvodu jeho ověření?

Václav Kuncl: Ano, přesně podle tohoto ustanovení.

Dobrý den, podléhá lapol také zkouškám těsnosti (1x za 5 let)?

Václav Kuncl: Ne, lapol není nádrž na skladování. Je průtočný a už z této logiky nebude kontrola na těsnost.

Tomáš Lank: Ve firmě dáváme ORL mezi jímky, u kterých 1x za 6 měsíců provádíme vizuální kontrolu. Sice ORL není jímka, ale donutí nás to zkontrolovat stav sorpčních náplní a reagovat. Frekvence kontroly ale vychází z povolení vydaného od vodoprávního úřadu nebo z faktického stavu. Po havárii auta a úniku nafty, kterou ORL zachytil, jsme museli reagovat hned.

Je pravdivý názor vodoprávního úřadu, že nemusím dělat 1×5 let zkoušku těsnosti jímky ve skladu olejů, protože oleje stojí na záchytné vaně? Jímka je navíc jako zabezpečení.

Tomáš Lank: Pokud je vyloučeno, že až do té jímky ty oleje natečou, tak se nezasáknou do podloží (tedy nikdy tam nenatečou), pak těsnost nepotřebujete (jsou tam záchytné vany). Ale pokud se jedná o sklad, kde až ten sud spadne z palety a vyteče a záchytná vana pak nezachytí ani kapku, pak těsnost potřebujete mít. Ve firmě dělám těsnost i na havarijních jímkách, které díky Bohu nebyly 20 let potřeba. Ale těsnost na těch jímkách máme, musíte počítat s variantou, aby ta jímka byla těsná, až jí budete potřebovat použít.

Jak prakticky můžu prokázat neporušenost izolační vrstvy v izolovaných plochách při prasklinách a porušení svrchní vrstvy plochy? Dodavatel stavby tvrdí, že k porušení izolace nedošlo. Stačí jeho názor?

Tomáš Lank: Tuto věc těžko posoudíte bez posudku, sežeňte názor znalce v oboru.

Může provozovatel kanalizace stanovit producentům povinnost provádět vzorkování OV s určitou frekvencí a povinnost předkládat výsledky z těchto měření právě provozovateli?

Václav Kuncl: Odpověď je již uvedena výše. Jedná se o smlouvu a ta je vždy mezi dvěma subjekty.

Zdroj: https://www.enviprofi.cz, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová