Vodohospodáři chtějí vyčistit Vranovskou přehradu podobně, jako to učinili u přehrady Brněnské. Aby finančně náročné práce nepřišly vniveč, musejí ale podle deníku Mladá fronta Dnes nejdříve odhalit ty, kdo ji znečišťují.

Nejznámější výletní letovisko Znojemska – Vranovskou přehradu – trápí v posledních letech výrazný úbytek turistů. Mimo jiné proto, že se její hladina pravidelně v druhé půlce léta pokrývá místy odpudivým zeleným povlakem sinic. Nejen je chtějí vodohospodáři v nádrži, jež slouží nikoli jen k rekreaci, ale i jako zdroj pitné vody, postupně zlikvidovat.

Finančně velmi náročné akci ale bude předcházet zhruba dvouletý průzkum, který má nalézt hlavní znečišťovatele vody v přehradě.„Připravujeme již žádost o dotaci na zpracování monitoringu, abychom v následujících letech přesně zmapovali, kde jsou největší problémy a kdo je největší znečišťovatel,“ uvedla mluvčí Povodí Moravy Veronika Slámová. Podle Povodí mohou být problémem jak zemědělci, kteří do přehrady vypouští močku či hnojivo, tak i obce se špatnými kanalizacemi, z nichž do přehrady míří i různé chemikálie.

A také chataři a jejich odpady. „Spočítali jsme, že u přehrady je asi pět tisíc chatařů, a jako na Brněnské přehradě se toto muselo řešit poměrně radikálně, tak i tady musejí místní úřady začít spolupracovat. Tedy kontrolovat, jestli chataři, kteří mají chatu u zdroje pitné vody, mají vyřešené jímky, aby se jejich splašky nedostávaly do vody,“ upozornila mluvčí.

Řadu rekreačních chat má na svém katastru například obec Štítary. Její starosta Oldřich Veselý si nedělá žádné iluze, že by jímky tamních chat byly v pořádku. „Řekněte mi, kdo z chatařů je vyváží?“ poukázal. Podle něj je ale problematické vůbec chaty kontrolovat. „Nevím, kdo by to tady chodil dělat, nenecháme se zmrzačit. Stačí, když chodíme, aby lidé platili řádně poplatky,“ poukázal starosta na agresivitu některých majitelů chat.

Vodohospodáři se ale budou muset v této věci spojit i s obcemi na rakouské straně, odkud voda do přehrady rovněž přitéká. „Pokud se nám totiž podaří nádrž vyčistit, ale pořád tam bude proudit špatná voda, tak veškerá opatření, která bychom dělali, přijdou za pár let vniveč,“ dodala mluvčí Povodí.

Metodu, jak čistit Vranovskou přehradu, odborníci teprve hledají. Podle náměstka hejtmana Ivo Poláka ale postupy, jako je odtěžování bahna ze dna nebo vápnění vyzkoušené na Brněnské přehradě, bude pravděpodobně možné využít i na Znojemsku. Záměr by podle Poláka měl být financován z evropských fondů. „Konkrétně přes program česko-rakouské spolupráce,“ naznačil náměstek. Nevyloučil také, že stejně jako u Brněnské přehrady se načištění vranovské nádrže bude podílet svými penězi i Jihomoravský kraj. I v případě Brněnské přehrady ale poskytl jen zlomek celkové sumy, a to deset ze zhruba dvou set milionů korun.

Vranovská přehrada byla vybudována na Dyji v blízkosti obce Vranov nad Dyjí v letech 1930 až 1933. Hráz přehrady je vysoká 60 metrů a v koruně je dlouhá 292 metrů. Vzniklá přehrada je dlouhá asi 30 kilometrů a zasahuje až pod hrad Bítov do údolí řeky Želetavky. Podle rozlohy je desátá největší v České republice. Přehrada slouží vedle energetických a vodárenských úkolů k rekreaci. Rekreační střediska se koncentrují do okolí Vranova nad Dyjí, Bítova a Podhradí nad Dyjí.

Zdroj: regionální mutace Mladá fronta Dnes – jižní Morava