Čtvrtstoletí po privatizaci někdejšího Státního rybářství Třeboň vychází najevo, že firma nejspíš získala část rybníků neoprávněně. Píše o tom deník Hospodářské noviny (HN) s tím, že v minulosti patřily rybníky římskokatolické církvi a vztahoval se na ně takzvaný blokační paragraf.

Ten zakazoval převod pozemků až do přijetí restitučního zákona. Nedávno padl první rozsudek, který nasměroval několik rybníků zpátky pod stát. Okresní soud v Českých Budějovicích dal na konci září za pravdu žalobě českokrumlovské farnosti, která se dožaduje šesti rybníků v okolí Vlachnovic a Petrovic u Borovan (aby mohla církev oficiálně požádat o jejich vydání, musí se nejdříve vrátit státu). V součtu mají rozlohu asi jen 21 hektarů, což je pouze zlomek třeboňského impéria (celkem přes osm tisíc hektarů rybníků). U soudů jsou však další církevní žaloby proti firmě. Rybníků se domáhají farnosti v Novosedlech nad Nežárkou a v Lutové, žalobu na vrácení několika rybníků podalo také cisterciácké opatství z Vyššího Brodu.

O rybníky se původně hlásili také premonstráti z kláštera v západočeské Teplé, ti ale svoje žaloby stáhli kvůli pochybnostem, zda o ně z právního hlediska nepřišli už před únorem 1948. Rozsudek je zatím nepravomocný. „Soudní rozhodnutí potvrzuje oprávněnost našich nároků,“ řekl HN právní zástupce farnosti v Českém Krumlově Jakub Kříž. Rybářství se pravděpodobně odvolá, přestože to zatím nepotvrdilo. „Nemáme ještě k dispozici rozsudek, proto se nemůžeme k ničemu vyjadřovat,“ vzkázal po své asistentce Jan Hůda, předseda představenstva společnosti Rybářství Třeboň Hld., jež zastřešuje skupinu.

Pro největšího producenta sladkovodních ryb v Evropě, který ročně prodá kolem 3000 tun kaprů, je průlomový verdikt nepříjemný i proto, že po letech znovu otevřel téma sporné privatizace. Šéf společnosti Hůda už v květnu ostře napadal nároky církve, obvinil její zástupce z podvodu a vedení firmy na ně podalo trestní oznámení. Politickou oporu získal v hejtmanovi Jiřím Zimolovi (ČSSD), který Hůdu proti církvi podpořil na červnové tiskové konferenci. U českobudějovického soudu nicméně rybáři narazili s tvrzením, že zprivatizovali církevní rybníky v dobré víře. V privatizačním projektu se totiž přímo uvádí, že dotyčné rybníky pocházejí z církevních majetků. Z dokumentace je také zřejmé, že na stát přešly až po únoru 1948, což znamená, že se na ně vztahují církevní restituce.

Privatizaci Státního rybářství Třeboň připravoval tentýž management, který mu dodnes šéfuje. Hůda a další členové představenstva vedli už státní podnik. Jak navíc zdůraznila zpráva Národního kontrolního úřadu (NKÚ) z roku 1995, Hůda podepisoval privatizační dokumenty nejen za předávající stranu, ale i za Rybářství Třeboň jako nabyvatele a současně za Fond národního majetku (FNM), který zastupoval. Podle kontrolorů to „neumožnilo objektivní výkon kontroly převodu majetku“.

Zdroj: Hospodářské noviny (redakčně kráceno), ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (největší rybník Rybářství Třeboň – Rožmberk)