Vrty mořského dna a další analýzy odhalily oblast Tamu Massif na podmořské plošině Shatsky Rise jako největší sopku planety Země a zároveň jednu z největších sopek Sluneční soustavy. Informuje o tom populárně-vědecký server osel.cz.

Každý milovník pozemských sopek jistě nesčetněkrát zatínal pěsti při pohledu na namyšlenou Horu Olymp, tedy Olympus Mons, nejvyšší známou horu Sluneční soustavy, která je zároveň klasickou štítovou sopkou s několikanásobnou kalderou. Pozemské sopky kvůli ní vždy měly intenzivní pocit méněcennosti a také nespravedlnosti. Mars je přece o dost menší než Země. Teď je tomu ale najednou konec. Pro mnohé to jistě bude docela šokující, ale v Pacifiku máme gigantickou podmořskou sopku, která svými rozměry za Horou Olymp nijak zvlášť nezaostává.

William Sager z Houstonské univerzity a Texaské A&M univerzity a jeho spolupracovníci po celkem asi 20 letech výzkumu konečně potvrdili, že oblast Tamu Massif, která se rozkládá na podmořské plošině Shatsky Rise, zhruba 1 600 kilometrů východně od Japonska, je neaktivní štítovou sopkou. Na první pohled to nevypadá zase tak oslnivě, pozůstatky sopek jsou na většině podmořských plošin. Nebývá ale snadné zjistit, jak vlastně tyto sopky vypadaly. V případě Tamu Massif nebylo až do teď jasné, jestli šlo o jediný vulkán anebo o soptění mnoha menších vulkánů. Sager a spol. dali dohromady několik nezávislých linií dokladů včetně dat získaných výzkumnou vrtnou lodí JOIDES Resolution. Vše nasvědčuje tomu, že oblast Tamu Massif, která svým jménem prozrazuje lví podíl Texaské A&M univerzity na výzkumu, je ve skutečnosti jediným gigantickým vulkánem, rázem se řadícím k největším sopkám Sluneční soustavy. A to je bezpochyby důvod slavit celý víkend.

Výzkumná loď JOIDES Resolution nasbírala klíčová data již v roce 2009, v rámci expedice Integrated Ocean Drilling Program (IODP) Expedition 324 (Shatsky Rise Formation). Badatelé k nim připojili ještě data z měření seismických odrazů, uskutečněných v letech 2010 a 2012. Ukázalo se, že vulkán Tamu Massif soptil z jediného místa a z něho se pak rozlilo ohromné množství lávy na všechny strany. Výsledek je impozantní. Tamu Massif není nijak zvlášť vysoký – vrcholová část je v hloubce cca 2 kilometry pod hladinou, zatímco spodní partie sopky leží v hloubce 6,4 kilometru. Zároveň ale zabírá plochu o rozměrech cca 450 krát 650 kilometrů, čili zhruba 260 tisíc kilometrů čtverečních. Pro srovnání, něco jako stát Nové Mexiko. Anebo Velká Británie. Největší aktivní sopka světa, havajská Mauna Loa, pokrývá jen směšná 2 procenta této plochy. Tamu Massif svými proporcemi zůstává jen o necelou čtvrtinu za rekordmankou z Marsu, Olympus Mons.

Proč vulkán Tamu Massif tak dlouho unikal naší pozornosti? Je totiž výjimečný nejen rozlehlostí, ale i tvarem. Je nízký a zároveň široký, takže jeho lávě trvalo dlouho, než v pozvolném sklonu dotekla do tak značné vzdálenosti. Svahy Tamu Massif jsou místo tak pozvolné, že by jejich případný návštěvník měl problém zjistit, kterým směrem je to vlastně dolů. Nakonec jsme ale skromný vulkán odhalili. Z podobných důvodů se ale také může stát, že Tamu Massif nezůstane na prvním místě mezi pozemskými sopkami dlouho. Například východně od Papui-Nové Gunei se v Pacifiku rozkládá výrazně větší podmořská plošina Ontong Java, kterou tvoří záplavy vyvřelých hornin, minimálně o rozloze Aljašky. Ani v jejím případě ale není vůbec jasné, jestli před 125 až 120 miliony let vznikla soptěním jediného anebo celé soustavy vulkánů.

Zdroj: www.osel.cz, primární zdroj: University of Houston News 5.9. 2013, Nature Geoscience online 8.9. 2013, Wikipedia (Olympus Mons, Tamu Massif), foto: Will Sager