Portál průmyslováekologie.cz zveřejnil obsáhlý rozhovor s odborným asistentem Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) Filipem Wannnerem. Formou seriálu jej nabízíme i čtenářům portálu Naše voda.

Vzhledem ke skutečnosti, že obor vodovodů a kanalizací patří do odvětví s přirozeným monopolem, spojeným s vlastnictvím veřejných vodovodů a kanalizací („VaK“), jsou voda pitná a voda odpadní odvedená zařazeny do seznamu zboží a služeb státem regulovaných. Cenovým regulačním orgánem v oblasti vodního hospodářství je Ministerstvo financí, které zvolilo, vzhledem k diferencovaným místním podmínkám, formu věcného usměrňování cen. To znamená stanovení závazných pravidel pro tvorbu a sjednávání cen.

Do takto regulované ceny lze promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a daň podle zvláštních právních předpisů. Tato regulace je stanovena rozhodnutím (výměrem) a je spolu s podrobnostmi o tom, jaké reálně vzniklé náklady naopak vůbec nelze zahrnout do ceny (např. penále, pokuty, reklama atp.), popsána v každoročně aktualizovaném výměru, zveřejněném Ministerstvem financí ČR v Cenovém věstníku.

Výše plateb za vodné a stočné tak není běžnou tržní cenou, její výše se vždy odvíjí od pravidel regulace a provozovatelé vodovodů a kanalizací (bez ohledu na způsob vlastnictví soukromé/municipální) mají stanovena jasná pravidla, jaké nákladové položky mohou do těchto cen zahrnout a jaké nikoliv. Princip pravidel dokonce umožňuje i některé nákladové položky (např. náklady na budoucí obnovu majetku) záměrně do kalkulací neuvádět a často z populistických důvodů tak udržovat nízkou cenovou úroveň.

Konečná výše plateb za vodné a stočné je u smíšených společností (vlastník je zároveň provozovatelem) přímo vyhlášena, v případě oddílného provozu je stanovena na základě dohody mezi provozovatelem a vlastníkem vodohospodářské infrastruktury, kde konečné a rozhodující slovo má vždy vlastník této infrastruktury.

Ministerstvo zemědělství („MZe“) na základě kontrolních hlášení ze všech subjektů vypracovává tzv. Zprávu o vodovodech a kanalizacích za uplynulý rok. V rámci této zprávy zpracovává souhrnné ekonomické ukazatele, včetně detailní položkové analýzy cen pro vodné a stočné v různých velikostních skupinách vlastníků a provozovatelů VaK. Od roku 2010 MZe pravidelně zpracovává a vyhodnocuje takzvanou skupinu 50, která představuje padesát největších provozovatelů vodovodní a stokové sítě v ČR. V roce 2015 platilo, že skupina 50 představovala podíl na zajišťování dodávek pitné vody v ČR z 90 % a odvádění a čištění odpadních vod zhruba z 75 %.

Na druhé straně v poslední době obor vodovodů a kanalizací čelí problémům rozdrobení – atomizaci vodního hospodářství. Každoročně roste jak počet vlastníků, tak i provozovatelů vodohospodářské infrastruktury, kdy v současné době evidujeme více jak 6400 vlastníků a přes 2700 provozovatelů vodohospodářské infrastruktury.

Máme tedy 50 hlavních provozovatelů, ať už dodavatelů pitné vody nebo v oblasti čištění odpadních vod či obojí, a těch zbývajících 10, 15, případně 25 % je rozprostřeno na řadu dalších menších subjektů. Tato fragmentace má negativní dopad na náklady spojené s výrobou pitné vody a čištěním odpadních vod, neboť menší subjekty mají pochopitelně vyšší měrné náklady, které nejsou odvislé od objemového množství vyrobené pitné vody či vyčištěné odpadní vody.

Zdroj: www.prumyslovaekologie.cz, ilustrační foto Naše voda