Portál průmyslováekologie.cz zveřejnil obsáhlý rozhovor s odborným asistentem Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) Filipem Wannnerem. Formou seriálu jej nabízíme i čtenářům portálu Naše voda.

Jednou z příčin fragmentace vodárenství v ČR může být přesvědčení jednotlivých vlastníků vodohospodářské infrastruktury, že pro ně bude ekonomicky výhodnější tuto infrastrukturu vlastnit a provozovat samostatně. Z tohoto důvodu pak vystupují z jednotlivých svazů vlastníků či ukončují dosavadní provozovatelské smlouvy a spravují si tento majetek samostatně. Pochopitelně je vždy na rozhodnutí vlastníka této infrastruktury, jakým způsobem bude jím vlastněný majetek spravovat, na druhé straně sucho v roce 2015 plně ukázalo, že máme-li být schopni se vypořádat s negativními následky sucha, je naopak nutná užší spolupráce jak na vlastnické, tak provozovatelské úrovni.

Dalším negativním jevem jsou rekolaudace stávajících sítí, které nebyly realizovány jako veřejné vodovody a kanalizace, ovšem došlo k jejich rekolaudaci na infrastrukturu VaK. Výrazný vliv na výše uvedený jev má i intenzivní budování vodohospodářské infrastruktury, která je hrazena za pomoci z národních či evropských dotací. Nastavené podmínky totiž rozdělily na základě typu provozního modelu a délce trvání provozní smlouvy jednotlivé navrhované projekty do tří kategorií; projekty spolufinancovatelné bez dalších doplňujících podmínek, projekty výrazně omezené a projekty takzvaně nežadatelné. Vznikl tak trojkolejný systém selektivní podpory, který umožňuje některým vlastníkům financovat rekonstrukce a výstavbu vodohospodářské infrastruktury plně z dotačních titulů, některým vlastníkům za výrazně omezujících podmínek a některým pak neumožňuje spolufinancovat tolik potřebné investice vůbec. Vlastníci pak jsou nuceni přistoupit k opatřením, která jim umožní zafinancovat výstavbu či rekonstrukci i z dotací.

Například ČOV Pelhřimov až do roku 2016 provozovala společnost VODAK Humpolec s.r.o. Od 1. 1. 2016 převzala provoz čistírny odpadních vod nově vzniklá společnost Čistírna odpadních vod Pelhřimov s.r.o., která vznikla pro splnění podmínek dotace, kterou poskytnul Státní fond životního prostředí. V Praze je podobná situace, kdy až do roku 2013 společnost Pražské vodovody a kanalizace, a.s. (PVK) provozoval vodovodní a kanalizační síť, ÚČOV Praha, úpravnu vody v Podolí, úpravnu vody Želivka a celý komplex úpravny vody Káraný. Od roku 2013 tato společnost provozuje jen infrastrukturu, kterou vlastní hlavní město Praha samostatně prostřednictvím své vlastní firmy Pražská vodohospodářská společnost a.s. (PVS), kde má stoprocentní vlastnický podíl. Hlavní město Praha se ale majetkově podílí i na infrastruktuře úpravny vody Želivka, ve které sice drží významný majoritní podíl přes 90 %, zbylé podíly pak vlastní dalších cca 60 obcí z okolí. Stejný případ platí i pro úpravnu vod Káraný, kde jsou dva hlavní zdroje břehová a umělá infiltrace z řeky Jizery.

Hlavní město Praha vlastní ze 100 % prostřednictvím své společnosti PVS tu část infrastruktury, která zajišťuje zdroj surové vody z břehové infiltrace a z cca 97 % infrastrukturu zajišťující surovou vodu takzvanou umělou infiltrací z řeky Jizery, zbylá tři 3 % jsou v držení 9 okolních obcí. Do roku 2013 veškerou výše uvedenou infrastrukturu provozovala PVK. Od 2013 PVK provozuje jen tu část infrastruktury, kterou hlavní město Praha vlastní ze 100 % prostřednictvím své společnosti PVS. Vodárnu Želivka a umělou infiltraci Káraný provozují nově vzniklé společnosti majoritně vlastněné hlavním městem Prahou. PVK pak od těchto společností pro své zákazníky tuto vodu kupuje jako takzvanou vodu převzatou. Na jedné straně díky tomuto rozdělení bude teoreticky hlavní město Praha na tolik potřebnou rekonstrukci úpravny vody Želivka schopno získat dotaci ve výši cca 1 mld. Kč, na druhé straně je nutné si uvědomit, že nově vzniklá společnost musí veškeré nutné technické, ekonomické či právní zázemí pro řádné fungování této společnosti vybudovat a odděleně zajišťovat. Takováto situace nastává i v dalších lokalitách, kdy se počet provozovatelů neustále zvyšuje. Náklady na provozování tímto rozdrobováním jednoznačně rostou a v EU máme z pohledu poměru počtu provozovatelů na počet zásobených obyvatel z VaK absolutní primát.

Zdroj: www.prumyslovaekologie.cz, ilustrační foto Naše voda