Ačkoli celková retenční kapacita (schopnost zadržovat vodu) zemědělských půd v ČR činí 8 400 000 000 kubíků vody, ve skutečnosti udrží tato půda jen 5 040 000 000 kubíků. Vyplývá to z údajů Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd (VÚMOP), které zveřejnil ředitel VÚMOP Jiří Hladík.

Snížená schopnost krajiny zadržovat vodu je podle Hladíka dána především špatným hospodařením, poškozením půdy vodní a větrnou erozí, nadměrným utužením půdy a ztrátou biologické aktivity půd. Pokud by se ale do půdy vrátila organická hmota a hospodařící zemědělci by využívali doporučované půdoochranné technologie, mohla by se současná situace poměrně rychle změnit.

Podle propočtů VÚMOP by se jen v průběhu jednoho roku zvýšila schopnost zemědělské půdy v ČR zadržovat vodu o více než miliardu kubíků vody, konkrétně na 6 500 000 000 kubíků. Do tří let by pak dále vzrostla o 300 milionů kubíků a do deseti let by byla zemědělská půdy v ČR schopna zadržet přes sedm miliard kubíků vody, tedy 7 100 000 000 kubíků.

Pokud je půda v dobrém stavu, může podle Hladíka účinně regulovat odtok vody z krajiny a tlumit jak rizika dopadů povodní, tak rizika nadměrného sucha. „Jeden hektar hluboké černozemě může zadržet až 3 500 kubíků vody,“ připomíná Hladík. Půdy, i když nejde zdaleka vždy o černozemě, přitom v ČR nestále ubývá. Podle statistik VÚMOP ubylo u nás od roku 1937 celkem 800 000 hektarů zemědělské půdy, v posledních letech ubývá až 15 hektarů půdy denně. Bohužel jde často o půdy kvalitní, v blízkosti měst a v nivách řek, která ovšem následně není využita k zemědělskému hospodaření, ale ke stavebním účelům. Schopnost zadržet vodu je v případě pokrytí původně zemědělské půdy nepropustnými povrchy nulová.

Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová