Douglaska tisolistá je sice introdukovaná dřevina, ale dlouhodobý výzkum i pozitivní zkušenosti z jiných evropských zemí potvrzují, že je vhodná i pro naše lesy. Připomíná to Marta Čížková z Lesnického informačního centra Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).

O to víc se o ní mluví v souvislosti s ústupem od monokulturního hospodaření. S ohledem na ekologickou a statickou stabilitu lesních porostů se předpokládá využití douglasky ve směsích s dalšími dřevinami. S tím ale souvisí otázka, jaká je vhodná strategie porostní výchovy takto založených porostů. Na tuto otázku odpovídají odborníci na pěstování lesa z opočenské výzkumné stanice VÚLHM. V rámci projektu financovaném Národní agenturou pro zemědělský výzkum zkoumali reakci mladých douglasek na první výchovné zásahy. Cílem práce bylo vyhodnocení růstové reakce mladých porostů douglasky čtyři až šest let po výchovných zásazích a vyhodnocení vývoje štíhlostního kvocientu jakožto jednoho ze základních ukazatelů budoucí statické stability nejen jednotlivých stromů, ale i celého lesního porostu.

Řešitelé vyhodnotili růstovou reakci douglasky čtyři až šest let po výchovných zásazích na jedenácti párech experimentálních ploch. Vždy se jednalo o kontrolní bezzásahové území a plochu, na níž byl proveden zásah. Věk porostů se v době založení pohyboval v rozmezí od 8 do 25 let a kromě douglasky v nich byly zastoupeny další přimíšené dřeviny. Na experimentálních plochách s různou hustotou kusů na hektar, se stromy z přirozené obnovy bez příměsi i z výsadby s příměsí provedli řešitelé výchovné zásahy – negativním podúrovňovým zásahem odstranili určité procento stromů. Každoročně na konci vegetační sezóny (říjen – listopad) pak změřili výčetní tloušťky všech stromů a výšky souboru náhodně vybraných stromů reprezentujících celé tloušťkové spektrum.

Podle výsledků douglaska v mladém věku poměrně dobře reaguje na výchovné zásahy zvýšeným tloušťkovým přírůstem. „Vzhledem k vyšší růstové dynamice douglasky lze v dlouhodobějším časovém horizontu předpokládat rychlejší dosažení kvalitních a komerčně zajímavých sortimentů dříví. Vliv výchovných zásahů na výškový přírůst není obecně jednoznačný. Vývoj štíhlostního kvocientu je příznivější ve vychovávaných porostech. K největšímu poklesu štíhlostního kvocientu došlo na pokusných plochách v nejmladších porostech ve stadiu mlaziny. To ukazuje na potřebu včasného zahájení aktivní porostní výchovy douglasky. Opožděnými zásahy ve stadiu tyčkovin a tyčovin již nemusí docházet k relevantnímu zlepšení statické stability jednotlivých stromů i celých porostů,“ shrnují výsledky experimentu vědečtí pracovníci David Dušek, Marian Slodičák, Jiří Novák a Jakub Černý. Výsledky výzkumu prokazují, že dobře a včasně provedené výchovné zásahy pomohou ke snížení rizika poškození porostů sněhem a větrem.

Douglaska tisolistá je nejrozšířenější introdukovanou dřevinou v lesích střední a západní Evropy a dosahuje vyšší objemové produkce než smrk. Douglaska je považována za relativně rezistentní vůči abiotickým i biotickým škodlivým činitelům. Z vážnějších ohrožení lze jmenovat napadení sypavkou a václavkou. U douglasky nebyl zjištěn výrazně negativní vliv na půdu a její humusové formy. Zastoupení douglasky v porostech smrku ztepilého zvyšuje druhovou bohatost podrostu, avšak může tlumit a snižovat druhovou diverzitu hub a výskyt některých skupin členovců. Na kyselých stanovištích nižších a středních poloh dochází k její přirozené obnově.

V lesích na území České republiky má douglaska zastoupení 0,22 % z celkové porostní plochy, což kontrastuje s jejím vyšším zastoupením v některých západoevropských zemích (např. Německo, Francie, Velká Británie), kde je douglaska vzhledem ke svým ekologickým nárokům považována za perspektivní dřevinu v souvislosti s probíhající klimatickou změnou.

Štíhlostní koeficient: Poměr mezi celkovou výškou a výčetní tloušťkou (měřenou ve výšce 1,3 m od paty kmene). Výpočet koeficientu: 100 krát výška v metrech děleno tloušťka v cm. Aby byl strom odolnější vůči poškození sněhem a větrem, neměl by tento poměr přesahovat hodnotu 80.

Vědecký článek Růstová reakce mladých douglaskových porostů na první výchovné zásahy byl publikován v recenzovaném časopisu Zprávy lesnického výzkumu. Ke stažení je zde: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/513.pdf

VÚLHM, foto (douglaska) Jan Řezáč