Přívalové deště a deště vůbec nezpůsobují pouze problémy zemědělcům odnosem půdy z obhospodařovaných polí, ale také obyvatelům obcí a měst tím, že dešťové srážky není schopno pojmout místní kanalizace. Alespoň částečnou nápravu by přitom mohla přinést změna znění zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích.

V uvedeném zákoně je totiž v paragrafu 20 zakotveno množství výjimek osvobozující od poplatků za čištění dešťových vod majitele a správce silnic, dálnic či místních komunikací, (a mnoho dalších), tedy obce a města. To v praxi znamená, že obcím a městům je úplně jedno, kolik a odkud vody doteče do místních kanalizací, a nejsou tak motivovány k tomu, aby se snažili dešťovou vodu před tím, než se dostane do kanálů, na její trase zadržet. Výsledkem jsou komunikace pokryté neprostupnými povrchy, což urychluje a zvyšuje odtok vody do kanálů. Kdyby se ale používaly povrchy prostupné (všichni si jistě pamatujeme dlážděné chodníky a silnice s „kočičími hlavami“, alespoň část vody by do kanalizací nedotekla a snížily by se náklady na její čištění. Díky tomu by se ale také snížily ceny stočného prostě proto, protože vyčištění dešťových vod něco stojí.

Jezdit po hrbolatých silnicích jistě nikdo nechce a asfaltu a štěrku na nich se samozřejmě nevyhneme. I v tomto případě je ale možné na krajích takových komunikací vytvořit zasakovací pásy tak, aby déšť končil jinde než přímo na komunikaci. Snazší je nicméně změnit v prostupné povrchy chodníky nebo přístupové cesty k nemovitostem a domům a jejich vlastníky k takové kroku nutit – například odstraněním výjimek v uvedeném zákonu. V rámci péče o blaho občanů by to mělo minimálně dva vítané bonusy. Za prvé by se snížily náklady na čištění odpadních vod a lidé by platili nižší, nebo alespoň ne vyšší poplatky za stočné. Za druhé by se ale také zlepšily podmínky chůze v dešti pro všechny lidi korzující po obcích a městech přeskakující louže nebo se brodící vrstvou vody, kterou v té chvíli nedokáže kanalizace vstřebat.

Prostupné povrchy komunikací by tak byly také určitým, a to nezanedbatelným, příspěvkem k šetření s vodou, která neodteče kanalizací do vodních toků a následně do zahraničí, neboť část této vody by se zadržela v krajině, v intravilánech i extravilánech obcí a měst a částečně by se podílela na posilování zdrojů tuzemských podzemních zdrojů vody.

Naše voda – Petr Havel, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová