Povinný sběr biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) se v obcích rozběhl od prvního dubna a jak informuje monitor České asociace odpadového hospodářství (ČAOH), neměl by to být pro většinu obcí zásadní problém.

Vyplývá to z průzkumu, který provádělo České ekologické manažerské centrum (CEMC) na portálu www.tretiruka.cz. Téměř 70 % obcí uvedlo, že jeho třídění již zajišťovalo. Zatímco menší obce volí pro sběr a třídění BRKO zejména velkoobjemové kontejnery nebo sběrné nádoby, velké obce jednotlivé způsoby kombinují, a to včetně zapojení sběrných dvorů.

Obce se shodují v tom, že bioodpad je vzácná surovina, která by měla byt tříděna, zpracována a následně využita převážně v místě jejího vzniku, tedy na zahrádkách nebo ve spolupráci s místními zemědělci. Obce se dále domnívají, že využití rostlinných odpadů v zemědělství komplikuje zbytečná byrokracie. Jako další problém uvádějí nedostatečnou čistotu sběru BRKO a malou osvětu široké veřejnosti.

Průzkum jasně ukázal, že pro většinu obcí není třídění bioodpadu žádnou novinkou. Téměř 70 % obcí uvedlo, že již nyní zajišťují jeho třídění. V tomto ohledu doposud využívaly převážně sběrné dvory (29 %), hnědé popelnice (30 %), kompostéry poskytnuté obcí (17 %) a komunitní (obecní) kompostárny (10 %).

Jako největší přínos nové povinnosti obce označily možnost „znovuvyužití přírodního zdroje (kompostu)“ (62 %). Přínos pro necelých 30 % obcí představuje „prodloužení životnosti skládek“ a „snížení nákladů na odpadové hospodářství“.

Třídění BRKO bude obce něco stát. Výhodu budou mít obce, kterým se podaří přesvědčit občany, aby své bioodpady v co největší míře zužitkovali sami. Řada obcí již pořídila pro občany kompostéry. Obce bude třídění BRKO stát v průměru 97 Kč na obyvatele a rok, ukázal průzkum. Čím bude obec větší, tím budou náklady nižší. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že 70 % obcí uvedlo, že náklady nezjišťovalo nebo je nezná, tudíž je nutné považovat průměrnou hodnotu za orientační. Minimum obcí (10 %) dále uvedlo, že tyto náklady hodlá promítnout do poplatků za odpady. Polovina obcí o zavedení poplatků letos neuvažuje, ale v budoucnu to nevylučuje.

Nová vyhláška Ministerstva životního prostředí určila několik způsobů, které obce mohou využít pro splnění zákonné povinnosti. Z průzkumu vyplynulo, že malé (do 500 obyvatel) a střední obce (do 3 000 obyvatel) převážně volí jeden způsob. Naopak obce do 20 tisíc obyvatel a obce s více jak 20 tisíci obyvatel volí především kombinace. Můžeme konstatovat, že pytlový sběr je vůbec nejméně využívaný způsob třídění BRKO. Jako nejběžnější způsoby třídění BRKO obce volí (dále grafy uvedení níže):

Obce do 500 obyvatel: velkoobjemové kontejnery – 27 %, sběrné nádoby (hnědé popelnice) – 17 %, komunitní kompostování – 13 %

Obce do 3 000 obyvatel: velkoobjemové kontejnery – 22 %, sběrné nádoby (hnědé popelnice) – 16 %, komunitní kompostování – 12 %

Obce do 20 tis. obyvatel: kombinace: sběrný dvůr/velkoobjemový kontejner/sběrné nádoby  – 16 %, kombinace: sběrný dvůr/sběrné nádoby – 13 %, sběrné nádoby (hnědé popelnice) – 13 %, sběrný dvůr – 11 %

Obce nad 20 tis. obyvatel: kombinace: sběrný dvůr/sběrné nádoby – 29 % nebo kombinace: sběrný dvůr/velkoobjemový kontejner/sběrné nádoby – 20 %

Důležitou roli úspěšného třídění BRKO budou hrát dostatečné kapacity na jeho zpracování. Polovina obcí uvedla, že v jejich lokalitě jsou kapacity dostatečné. Necelých 20 % obcí naopak ve svém okolí dostatečné kapacity nemá. Dále 30% obcí uvádí, že tuto skutečnost neumí posoudit nebo neví.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) pro obce připravilo vzorovou obecní vyhlášku k nakládání s odpadem. Dobrou zprávou pro MŽP je, že 65 % obcí ji hodlá využít. Pouhých 15 % obcí o vyhlášce neví.

Operační program životního prostředí (OPŽP) bude hrát i v příštích letech významnou roli. Více než polovina obcí hodlá požádat o dotaci. Na zlepšení systému třídění odpadů v obci chce o dotaci požádat 38 % obcí a dále 24 % obcí uvádí, že by rády zažádaly o dotaci z OPŽP pro jiný účel (například čistička odpadních vod, vodovod, energetické úspory apod.).

Významnou roli v informování o nové povinnosti obcí sehrála odborná tištěná a elektronická média. Tento zdroj označilo 56 % obcí. Druhým nejčastěji označovaným zdrojem byl „úředník státní správy“ (40 %) a masmédia (35 %). „Svaz, kterého je obce členem“, označilo jako zdroj pouhých 23 % obcí.

Obce měly možnost se vyjádřit, co je v oblasti životního prostředí trápí. Nejčastěji zmiňovaly například právě pálení rostlinných zbytků nebo absenci čističky odpadních vod. Nutno podotknout, že zákon o ovzduší umožňuje obcím pálení zakázat, pokud zajistí jiný způsob pro jeho odstranění. Povinné třídění BRKO tak může obecně přispět ke zlepšení kvality ovzduší. Z pohledu třídění BRKO je nutné vzít v potaz, že se venkov – tedy životní styl – mění, a to zejména v okolí velkých aglomerací. Jeden respondent výstižně poznamenal, že občané nechtějí kompostovat, ale potřebují se zbavit trávy. Přehled klíčových sdělení obcí najdete níže.

Průzkum ke třídění BRKO probíhal elektronicky na odborném portálu www.tretiruka.cz v prvním čtvrtletí roku 2015. Průzkumu se celkem zúčastnilo 607 obcí z celé České republiky.

Zdroj: ČAOH, www.tretiruka.cz, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová