Zastoupení smrku ztepilého v lesích ČR v důsledku současné kalamity klesá, přesto velmi pravděpodobně zůstane i nadále jednou z hlavních hospodářských dřevin. Závažným problémem se ale ukazuje skutečnost, že kůrovec zničil řadu kvalitních smrkových porostů určených ke sběru osiva.

Hrozí tak riziko, že bude značně obtížné vypěstovat dostatečný počet kvalitních sazenic vhodných pro umělou obnovu. V této situaci se lesníci musí zaměřit na vyhledávání a uznávání stromů či porostů vhodných ke sběru reprodukčního materiálu a k napěstování sazenic pro konkrétní přírodní lesní oblasti (PLO), reprezentující území s obdobnými geologickými, klimatickými, orografickými a fytogeograficko typologickými poměry, v jejichž rámci je umožněn horizontální přenos reprodukčního materiálu lesních dřevin (RMLD).

Vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. (VÚLHM), chtějí tomuto procesu vyhledávání vhodných porostů napomoci svým výzkumem, proto zpracovali a publikovali v časopise Zprávy lesnického výzkumu 4/2021 článek Výsledky provenienčního pokusu se smrkem ztepilým na střední Moravě ve věku 35 let. Přičemž každá provenience reprezentuje jinou oblast původu smrku v rámci České republiky. Cílem jejich práce bylo posoudit proměnlivost růstu, fenotypové charakteristiky a zdravotní stav souboru proveniencí smrku ztepilého (původem z různých oblastí ČR), ověřovaných na výzkumných plochách Jedovnice a Úsov. Výsledky umožňují získat přehled o chování potomstev v experimentálních podmínkách a vybrat vhodný zdrojový materiál pro vypěstování kvalitních porostů ve stanovištně blízkých poměrech, a to v oblastech, kde přetrvává zájem na udržení smrku ztepilého jako jedné z dřevin přirozené skladby.

Jednou z možností jak odhadnout původnost smrku, je posoudit jeho morfologické charakteristiky. K rozlišení horizontálně (smrk krušnohorský, šumavský, beskydský apod.) či vertikálně členěných (chlumní, vrchovinný, horský, vysokohorský) místních populací (ekotypů) lze využít specifické znaky. V současné době jsou k dispozici i stále dokonalejší moderní metody založené na analýzách DNA.

Pro hodnocení vlastností různých proveniencí dřevin v konkrétním prostředí je však potřeba zakládat a vyhodnocovat provenienční pokusy, které dávají reálnou odpověď na otázku vhodného přenosu RMLD. S měnícími se klimatickými podmínkami a zvyšující se hrozbou rozpadu lesa se provenienční výzkum stává podpůrnou součástí dlouhodobých strategií v lesním hospodářství. Semenný rok (1981) smrku ztepilého byl tehdy využit ke sběru osiva z celkem 53 uznaných porostů, které byly v daných podmínkách považovány za nejkvalitnější. Z vypěstovaného materiálu založil Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v letech 1986–1990 sérii 23 výzkumných ploch.

První z měřených výzkumných ploch, č. 265 – Úsov, Bradlo, byla založena v roce 1987. Průměrná roční teplota dosahuje 8,0 °C, roční úhrn srážek 625 mm, lokalita má západní expozici s mírným sklonem (do 5 %) a nadmořskou výšku 490–520 m n. m.

Druhá výzkumná plocha, č. 272 – Jedovnice, Křtiny, byla založena v roce 1988. Průměrná roční teplota je zde nižší (7,5 °C), roční úhrn srážek činí 625 mm. Svah má severozápadní expozici s mírným sklonem (do 2 %), nadmořská výška dosahuje 540 m n. m.

Obě výzkumné plochy vědci měřili v roce 2019 ve věku 35 let a hodnotili kvantitativní a kvalitativní ukazatele, charakterizující především objemovou produkci a odolnost proveniencí k abiotickým škodlivým vlivům. Jejich hodnocení prokázalo významnou diferenciaci proveniencí, zvláště v případě výšek a porostních zásob. Na obou plochách dominovaly zejména provenience z Vysočiny, Jeseníků a Beskyd.

Získáváním cenných dat o růstu stromů lze do budoucna lépe připravit a realizovat úpravy regulačních pravidel přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin. Provenienční výzkum je jedním z důležitých zdrojů poznatků o adaptační schopnosti dřevin na měnící se klimatické podmínky v konkrétních geograficky vymezených územích.

V minulosti existovaly tzv. semenářské oblasti, které slučovaly několik sousedních PLO. Pro smrk ztepilý jich bylo v ČR vymezeno osm. K nim by bylo možné se do jisté míry vrátit. I při vzniku rozsáhlých holin by tak existovaly způsoby, jak zajistit obnovu lesů kvalitním sadebním materiálem. V případě nedostatku místního reprodukčního materiálu lesních dřevin v rámci dané PLO, pro relativní zachování dílčích populací dřevin, vědci doporučují zvážit možnost horizontálního přenosu v rámci vymezené semenářské oblasti.

Příspěvek byl zpracován v rámci řešení výzkumného projektu NAZV QK1820091 a institucionální podpory MZE-RO0118.

Článek „Výsledky provenienčního pokusu se smrkem ztepilým na střední Moravě ve věku 35 let“ je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2021/12/644b.pdf

VÚLHM, foto Jan Řezáč