Malebnému městečku Battambang na severu Kambodži se přezdívá „miska rýže“, protože pěstování této obiloviny je tu hlavním zdrojem obživy. Podle serveru rozvojovka.cz ale oblast bojuje s ničivými záplavami i dlouhými suchy.

Mnoho místních zemědělců je v Kambodži velmi chudých, a to i těch, kteří vlastní a obdělávají pole. Rýže je totiž téměř to jediné, co se zde pěstuje. Vstupní náklady, zejména hnojivo a osivo, jsou poměrně drahé, zatímco výkupní ceny rýže naopak nízké. Farmáři se tak stále dokola zadlužují a často je situace donutí migrovat za prací do vedlejšího Thajska. Navíc se zde v posledních letech vyskytuje mnoho přírodních katastrof, ať už jde o záplavy s ničivými následky, dlouhotrvající období sucha nebo nově silné bouřky s vířícím větrem, který s sebou bere úrodu a někdy i domy. Každoroční záplavy tu bývaly radostně očekávanou událostí v sezónním kalendáři, v posledních letech se ale objevil i strach. Následky velkých povodní jsou ničivé a místní komunity se musí naučit se s nimi vyrovnávat.

Krom Akphiwat Phum  (KROM) je malá místní organizace, která se téměř dvacet let věnuje budování občanské společnosti a podpoře zdrojů obživy na místním venkově. A právě tato organizace si uvědomila, že některé z jejích vesnic jsou dlouhodobě vystaveny rizikům přírodních katastrof. Proto s pomocí evropského dobrovolníka začala ve třech záplavami nejvíce ohrožených vesnicích budovat pohotovostní protipovodňové plány a systém včasného varování. Integrovaný záchranný systém v Kambodži nefunguje. Problematický je i obyčejný přístup ke státnímu systému zdravotní péče, takže vše zůstává v rukou místní samosprávy, případně místních nevládních organizací.

O úrodu farmáři přichází například ve chvíli, kdy se setká povodňová vlna z jezera Tonle Sap s povodňovou vlnou místní řeky Sangker. K nebezpečným záplavám přispívá i enormní odlesňování na mnoha místech Kambodže. V mnohých oblastech jsou pouze mělké ručně vykopané zavlažovací kanály, jejichž údržba je poměrně náročná. Situaci by mohla pomoci v květnu nově otevřená přehrada v okresu Banan, na kterou je napojena nová síť kanálů. Tato stavba s sebou ovšem nese další rizika. Hlavní problém spočívá v právech na držbu půdy. Přehrada, kterou vybudovala čínská společnost, si může v budoucnosti za vodu naúčtovat fakticky jakoukoliv částku. Hrozí, že mnoho drobných zemědělců bude muset svou půdu ve finanční tísni prodat. Objevuje se také mnoho velkých soukromých společností, které skupují zemědělskou půdu pro vlastní záměry.

Je třeba pracovat nejen ve vybraných oblastech na  dolním toku řeky Sangker, ale i s ostatními komunitami sužovanými dlouhodobým suchem. Nedostatek vody je pro rýžová pole velkým nepřítelem. I tady je třeba proškolit zaměstnance místní organizace v oblasti komunitního rizikového managementu.

Nejprve bylo třeba zanalyzovat rizika v jednotlivých vesnicích. Místní si pak vybrali své zástupce, z kterých se zformovaly vesnické výbory, jež budou mít agendu povodní a jiných případných katastrof na starosti. Aby byla případná intervence postiženým záplavami co nejúčinnější, tým zmapoval vládní i nevládní organizace, které v oblasti působí. Také se podařilo propojit vesnické výbory s humanitární komisí na vyšším stupni místní samosprávy.

Zdroj: www.rozvojovka.cz, Foto Ilona Gajdíková

Ilona Gajdíková strávila v Kambodži 6 měsíců v rámci programu EU Aid Volunteers. Vysílající organizací byla Diakonie ČCE – Středisko humanitární a rozvojové pomoci. Projekt byl podpořen také z prostředků České rozvojové agentury.