V průběhu května se do Česka vracejí ze subsaharské Afriky chřástali polní. Skrytě žijící ptáci potřebují k hnízdění louky s vysokou a hustou trávou. Je proto obtížné je zahlédnout, ale prozrazují se hlasitým nočním monotónním voláním „rép rép“. Připomíná zvuk dřevěné řehtačky, který se nese krajinou až na jeden kilometr daleko.

Chřástal patří mezi ohrožené druhy naší krajiny. Aktuální odhady mluví o 1200–1400 volajících samcích. Aby Česká společnost ornitologická (ČSO) mohla ohrožené chřástaly lépe chránit, potřebuje informace o tom, kde jsou. S tím může výrazně pomoci veřejnost, když se zapojí do mapování. Chřástal polní žije skrytě ve vysoké a husté luční trávě, kde si vytváří stezky, kterými dokáže velmi rychle a hbitě probíhat. Člověk o jeho přítomnosti ví obvykle jen díky typickému nočnímu volání samce, kterým obhajuje hnízdní prostředí a láká protahující samice.

„Volání samců lze slyšet od poloviny května do poloviny července. O výběru vhodného stanoviště k hnízdění rozhoduje především charakter bylinné vegetace, která by měla být alespoň 20 cm vysoká a současně i natolik hustá, aby se v ní chřástal mohl skrytě pohybovat. Často si vybírá louky, které jsou sečené nepravidelně, případně pozdně, nebo extenzivní pastviny. Roli hraje také přítomnost mokřin, pramenišť a vrbových porostů, kam se mohou chřástali skrýt během sečení,“ vysvětluje Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické.

Právě způsob sečení luk je nejvýznamnější faktor ohrožení chřástala polního. „Časným sečením chřástali přicházejí o prostředí pro hnízdění. V horším případě dochází ke zničení hnízd i se sedícími samicemi a posečení mláďat a dospělých ptáků. Moderní zemědělská technika se širokým záběrem a vysokou rychlostí může zabít až dvě třetiny přítomných ptáků,“ vysvětluje Zámečník. Negativní vliv má také intenzivní pastva dobytka na travních porostech, kdy dochází k takřka úplnému spasení a sešlapání vegetace a chybí tak nezbytný vegetační kryt k hnízdění. Nelze však opomíjet ani ztrátu přirozeného prostředí vlivem zástavby krajiny včetně developerských projektů nebo zalesňování.

Pro ochranu chřástalů je klíčová spolupráce ornitologů se zemědělci. „Zemědělci mohou hnízdění chřástalů podpořit tím, že budou kosit od středu do krajů louky, a ti budou mít šanci utéct. Pomůže také snížení pojezdové rychlosti na 4 km/hod nebo posun seče do doby, až budou mláďata sama vzletná. Pro některé zemědělce mohou být taková opatření ekonomicky nevýhodná, mohou proto využít dotačního titulu tzv. agroenvironmentálně-klimatického opatření (AEKO) na ochranu chřástala polního, které jim ztráty nahradí,“ dodává Zámečník.

Vhodné plochy do AEKO se doplňují na základě dostupných dat o hlasové aktivitě samce. Zemědělec získává kompenzaci zejména za posun termínu seče až po 15. srpnu, což vytváří podmínky pro hnízdění chřástalů dvakrát ročně. Další variantou může být i ponechání plochy 3 ha kolem volajícího samce, přičemž se vychází ze zjištění, že hnízdo bývá nejčastěji do 100 m. Podstatná je zde přesná lokalizace volajícího samce a charakter biotopu, ve kterém se nachází.

Jak se může veřejnost zapojit do mapování chřástala polního

Chřástali se ozývají nejčastěji mezi 22:00 a 4:00, mapování je proto potřeba naplánovat na noční hodiny. Ideální lokalitou jsou louky s vysokou a hustou vegetací. Pro mapování je potřebná kvalitní svítilna a mobil s aplikací na určení přesné pozice nebo přímo GPS přístroj. Právě přesná pozice má pro ochranu chřástala největší význam. „Ideální je naplánovat takovou trasu, aby nejvzdálenější bod otevřené plochy nebyl dál než 500 m od nás, abychom mohli s jistotou říci, že jsme volání slyšeli nebo ne. Pokud uslyšíme volat chřástala, pokusíme se jít blíže za hlasem, abychom mohli přesněji zaměřit pozici, odkud vychází. Za příliš větného počasí nemá cenu sčítání provádět, samci nemusí volat, a pokud volají, tak nejsou dobře slyšet,“ doplňuje Zámečník.

Pro zadávání informací o volajících chřástalech slouží Faunistická databáze ČSO avif na webu birds.cz. Mapovatelé také mohou  zaslat informace s přesnou lokalizací volajícího samce přímo zemědělskému specialistovi ČSO Václavu Zámečníkovi na e-mail zamecnik@birdlife.cz.

Pro získaní kvalitních dat je nutné, aby byl každý jedinec zapsán do databáze zvlášť spolu s unikátní GPS pozicí.

Zdroj a foto (volající samec chřástala polního, autor Bohuslav Pešek) ČSO