Stovky lidí budou dnes a v neděli v Česku sčítat vodní ptáky. Sčítání přispívá k poznání, jaké mají ptáci zvyky a jak reagují na změny životního prostředí a klimatu. Poznatky pomohou s jejich ochranou. V Česku sčítání organizuje Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).

Do terénu o víkendu vyrazí přes 400 ornitologů a dobrovolníků, kteří budou sčítat ptactvo na více než 800 stovkách lokalit. Loni to bylo kolem 700 míst. Lidé budou ptáky pozorovat u přehrad, rybníků, řek, ale i průmyslových vodních ploch.

„Přestože o zimujících vodních ptácích u nás již mnohé víme, je každý rok sčítání svým způsobem unikátní,“ uvedla za pořadatele Zuzana Musilová. „Ten loňský přinesl nebývalé počty severských kachen hvízdáků eurasijských nebo také vysoké počty kopřivek obecných, které využívají naopak zimoviště spíše na jih od našeho území. Letos se zdá, že budou zjištěny nižší počty severských husí a očekáváme naopak více vzácnějších druhů kachen zimujících obvykle na pobřeží Baltského moře,“ dodala Musilová, která pracuje na Fakultě životního prostředí ČZU.

Podle odborníků nynější změny klimatu mění zažité zvyky ptáků. Mění se místa jejich zimování, rozmnožování, ale i početnost jednotlivých druhů. Mírné zimy jednotlivým druhům dovolují posunout svá evropská zimoviště severovýchodním směrem, chladné zimy je naopak tlačí na jihozápad kontinentu. Tyto změny vytvářejí nové výzvy pro výzkum i ochranu vodních ptáků, kdy mnozí ptáci mohou zimovat i mimo území, která jsou chráněná. Podle Musilové však lze rychlé a intenzivní změny v rozšíření druhů pozorovat i na menších územích. V Česku podle ní například vzrůstá význam stojatých vod vytvořených člověkem v posledních dekádách. To ovlivňuje i to, jakou potravu ptáci vyhledávají.

Mezinárodní sčítání vodních ptáků je celosvětově nejstarší projekt takzvané občanské vědy, kdy laici pomáhají dobrovolníkům získávat data pro výzkum. Sčítání bylo poprvé v roce 1966, nyní se koná ve 143 zemích.

Zdroj: ČTK