Od 1. srpna vstupuje v účinnost novela vodního zákona, která má především omezit rizika havárií na řekách a upřesnit pravomoci úřadů při jejich likvidaci. Havárie na vodách se podle ní budou nahlašovat hasičům. Novelizovaný zákon také zavádí registr výpustí ze zdrojů znečištění. Největší znečišťovatelé budou muset průběžně sledovat vybrané ukazatele kvality vypouštěných vod. Novinky v zákoně reagují především otravu Bečvy z roku 2020.

Ekologická havárie postihla tehdy řeku Bečvu pod Valašským Meziříčím až po Přerov, viník havárie bezprostředně po ní nebyl odhalen. Podle odborníků kyanid poškodil celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy zhruba na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.

Vláda jako součást opatření proti podobným haváriím navrhla zavedení nové povinnosti stanoveným největším znečišťovatelům, kteří vypouštějí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek, například kyanidů. Přibude jim hlavně povinnost kontinuálního sledování. Podle odhadu by se měla v Česku týkat 100 až 200 znečišťovatelů. Výjimku budou mít teplárny a elektrárny, a to pouze pro taková zařízení, která používají chemikálie k úpravě vody nebo pro obdobné stanovené účely.

Stát v návaznosti na normu plánuje do konce roku 2025 zmapovat prvních 2000 kilometrů řek, kde je nebezpečí havárií nejvyšší. Mapování výpustí má pokračovat ve třech etapách na všech tocích v Česku. Tvůrcem a správcem registru výpustí bude ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. M. Přístup do registru budou mít například vodoprávní úřady, hasiči nebo policie a vojenská policie.

Kdo zjistí nebo způsobí havárii, bude ji muset ohlásit Hasičskému záchrannému sboru ČR. Hasiči uvědomí vodoprávní úřad příslušný podle místa havárie, Českou inspekci životního prostředí, správce povodí a zástupce samosprávy obce. Důvodová zpráva uvádí, že na místě havárie jsou zpravidla první právě hasiči, kteří zahajují záchranné a likvidační práce. Po příjezdu zástupce vodoprávního úřadu úředník převezme řízení prací při likvidaci havárie a vyšetřování příčin, uvádí zpráva.

Novela také ulehčí život pořadatelům letních dětských táborů. Nebudou muset mít povolení pro nakládání s odpadními vodami, aby nemuseli budovat třeba plastové jímky nebo čistírny. Výjimka nebude platit pro celoroční tábořiště provozovaná zpravidla komerčně. Podmínkou bude, že v táboře bude nejvýše 60 dětí do 15 let a bydlet budou výhradně ve stanech.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto: HZS Zlínský kraj