Plavební správa v posledních sezonách zjistila, že škodlivým jevem, který při plavbě vzniká, je vlnobití. Může ohrozit bezpečnost účastníků plavebního provozu, poškodit zařízení na březích i jiná plavidla. Zájemcům dnes zástupci správy vysvětlili rozdíly mezi třemi způsoby plavby. Šlo o takzvaný výtlačný režim plavby, plavbu v přechodovém režimu a v kluzu.

„Právní předpisy ukládají vůdcům plavidel na rozlehlých vodních nádržích, aby 50 metrů od břehu dodržovali výtlačný režim, takže je důležité, aby každý věděl, co to znamená. V tomto režimu prakticky nevzniká záďová vlna. Zjednodušeně řečeno je to pomalý režim, při kterém čára ponoru plujícího plavidla je stejná jako čára ponoru stojícího plavidla,“ řekla Němcová. Nejproblematičtější je podle ní přechodový režim, při něm není rychlost vysoká, ale vlna bývá obrovská.

Vlny se nesmí způsobovat u přístavních můstků osobní vodní dopravy. Když v blízkosti plavidla uvázaného u břehu propluje jiné plavidlo, které způsobuje velké vlny, tak lodí zacloumají a narazí ji na břeh.

Podle Hrinka vůdci rekreačních plavidel někdy neví, jakou povinnou výbavu mají na lodi mít. „Jako auto má svoji espézetku, tak i loď má svoje značení, a ne vždy je to samozřejmost. Mnohokrát vůdci malých plavidel nemají označenou loď, nemají potřebné listiny k plavbě, nemají laicky řečeno řidičský průkaz na loď. A občas je tam i alkohol,“ řekl Hrinko.

Na jihu Čech roste zájem o Vltavskou vodní cestu. Díky loni otevřené plavební komoře na Hněvkovickém jezu u Týna nad Vltavou se meziročně více než zdvojnásobil pohyb plavidel na vodnícestě České Budějovice – Týn. Loni od května do října po ní proplulo 6253 plavidel, 24.854 lidí. „V evidencích vidíme zhruba od roku 2012 obrovský nárůst malých rekreačních plavidel a zároveň nárůst počtu vůdců plavidel,“ řekla Němcová.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto