Více než půl milionu hektarů polí s řepkou, kukuřicí a máku v ČR bude v příštím roce v ohrožení. Podle deníku E 15 je příčinou zákaz požívání neonikotinoidů, které podle ne zcela doložených údajů škodí včelám.

Uvedený zákaz přitom vstoupil v platnost počátkem prosince. Zemědělci budou mít v podstatě pouze dvě možnosti, jak se s tímto zákazem vypořádat a vzdorovat stále početnějším hmyzím škůdcům. Nechat pole se vzcházející řepkou nebo kukuřicí bez ochrany a riskovat mnohdy až stoprocentní ztráty, anebo místo zakázaných mořidel o to víc používat postřiky s jinými povolenými insekticidy. Je jisté, že náklady zemědělců stoupnou a zatížení krajiny další chemií také. Po vzoru z Francie, kde už je používání neonikotinoidů několik let zakázané, lze odhadnout, že dodatečné postřiky polí budou naše zemědělce stát další stovky milionů korun. A to není vše. Velcí výrobci, jako jsou firmy Bayer Cropscience a Syngenta, už upozornily, že dlouhodobý zákaz těchto pesticidů může v následujících pěti letech vést v EU k zániku téměř 60 tisíc pracovních míst a škodám ve výši až 17 miliard eur.

O zákazu neonikotinoidů rozhodla EU po dlouhé a bouřlivé debatě v dubnu letošního roku. Řada členských států, včetně ČR, s tímto rozhodnutím nesouhlasila, a to právě z důvodů budoucích nákladů i nedostatečného zdůvodnění. Důvod zákazu byl jediný. Ochránit včely, protože experimenty prokázaly toxický účinek těchto látek na jejich organismus. Jde totiž o látky jejichž základem je nikotin, který sám o sobě je pro hmyz velmi silným nervovým jedem. To ostatně kritici zákazu nezpochybňují. Pochybnosti však vyvolala ta část rozhodnutí, která zakazuje použití neonikotinoidů k moření semen. Zastánci rozhodnutí argumentovali tím, že do ovzduší se dostává prach z namořeného osiva. To, ale odpůrci striktně odmítají. „Dnešní osevní postupy i příslušné stroje jsou na takové úrovni, že při dodržovaní všech doporučených postupů nic takového nehrozí,“ říká Karel Sýkora, ředitel divize pesticidy z Agrofertu.

Druhým problémem mořidel je to, že semena a následně i rostliny se stávají po nějakou dobu jedovatými a tvoří na svém povrchu tzv. gutační vodu, což jsou malé kapičky, jež včely mohou sbírat pro svou potřebu. „To představuje jisté riziko, ačkoli zaznívají hlasy, že koncentrace nebezpečných látek v těchto vodních kapkách není vysoká,“ říká Dalibor Titěra z výzkumného ústavu včelařského v Dolu u Libčic nad Vltavou.

Na druhou stranu moření semen v současné době představuje nejefektivnější ochranu proti hmyzím škůdcům v klíčovém období růstu. Týká se to zejména kukuřice, řepky a máku, na nichž způsobí největší škody. „Z pohledu toho, jaký význam v současné době mají látky na bázi neonikotinoidů, za ně v současné době není náhradní řešení,“ prohlašuje Karel Sýkora a pokračuje: „Velmi zjednodušeně řečeno, namoření osiva zajištuje ochranu rostliny od jejího vyklíčení až do doby, než na ní vyrostou první listy. Tedy přesně ten časový úsek, kdy je klíčící obilka nebo mladá rostlina nejatraktivnější pro hmyzí škůdce.“

První plodinou, jíž se zákaz moření osiva dotkne, bude v Česku kukuřice. Zkomplikuje se totiž boj s jejími významnými škůdci – bázlivcem kukuřičným a drátovci, což jsou larvy brouka kovaříka. „V současné době nejsou povolena žádná jiná mořidla proti larvám tohoto brouka než ta, která byla nařízením EK zakázána,“ uvádí Státní rostlinolékařská správa v prohlášení k zákazu. Larvy bázlivce, který je vzdáleným příbuzným mandelinek, zničí při silném napadení 80 až 100 procent úrody kukuřice. V Česku se tato plodina pěstuje na přibližně 110 tisících hektarech s produkcí více než 780 tisíc tun. Statistiky Státní rostlinolékařské správy hovoří o tom, že bázlivec je v současné době rozšířen na celé Moravě a v podstatné části Čech je vytvořená takzvaná nárazníková zóna, která má zabránit jeho dalšímu šíření.

Zdroj: deník E 15, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová