1.6.2018 0.33, Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině
Záplavy z roku 2013 si vyžádaly 15 životů a miliardové škody
Záplavy z roku 2013 si vyžádaly 15 životů a miliardové škody. Velká voda začala ničit před pěti lety, v noci na 2. června 2013.
– Velkou vodu způsobily vytrvalé srážky, které ČR s krátkými přestávkami sužovaly během druhé poloviny května. Neustávající déšť, který přímo vyvolal záplavy, přišel 30. května, obloha se vyjasnila až 4. června 2013. Hladiny menších toků se začaly zvedat už 31. května, hlavní nápor ale přišel teprve v noci ze soboty na neděli 2. června. Několik dnů po opadnutí první vlny povodní 5. června přišly ještě dvě menší (od 10. do 12. června a od 24. do 27. června).
– Výrazně zasaženo bylo sedm krajů, ve kterých vláda vyhlásila nouzový stav. Největší škody zanechala velká voda v Jihočeském, Středočeském a Ústeckém kraji, postiženy byly i kraje Plzeňský, Liberecký, Královéhradecký a Praha. V menší míře zvýšené hladiny toků zasáhly i další regiony – Vysočinu či Karlovarský kraj. Poslední, ale slabší vlna povodní postihla i Pardubický kraj.
– Hlavní vlna záplav nejprve zasáhla jižní a západní Čechy, postupně se povodně přesouvaly po proudu řek, zejména Vltavy, Berounky, Sázavy, Lužnice a Labe, dále na sever. V některých lokalitách, například v Bechyni, ničivé záplavy tentokrát způsobily menší toky. V Praze velká vodakulminovala 4. června, kdy zde protékalo 3200 kubíků za vteřinu. O dva dny později dosáhla maxima i hladina řeky v Ústí nad Labem (v noci na 6. června dosáhla 10,72 metru), a v Děčíně.
– Povodně z roku 2013 si vyžádaly 15 lidských životů (stejně jako při záplavách v roce 2009), 11 lidí utonulo a další čtyři zemřeli v důsledku záplav. Více než třetinu obětí pak tvořili vodáci, kteří se vydali sjíždět nebezpečné rozvodněné toky.
– Na řadě míst, například v centru Prahy, v Mělníku a Lovosicích, zafungovaly protipovodňové bariéry, které byly vybudovány již v předchozích letech. Škody způsobené povodněmi tak byly výrazně nižší, než v roce 2002. V jiných lokalitách, například v ústeckém Střekově nebo v Bechyni, ale ani mobilní protipovodňové bariéry nepomohly ochránit obydlené oblasti před zatopením.
– V Česku povodně zasáhly přes 1200 obcí, evakuováno bylo více než 26.000 lidí, z toho asi 11.000 v Ústeckém kraji. Celkové škody činily více než 15,3 miliardy korun, což je méně než čtvrtina škod v roce 2002. Záplavy nejvíce poškodily obec Terezín na Ústecku, voda zde napáchala škody za téměř miliardu korun. Z krajů oznámily největší ztráty za 4,2 miliardy Středočeši, dále Praha a kraje Ústecký a Jihočeský, u nichž odhadované škody přesáhly dvě miliardy korun.
– Otázky vyvolávala role Vltavské kaskády, jejíž správci podle kritiků nezvládli situaci a nevytvořili před záplavami v nádržích dostatečnou rezervu. To ale odmítlo jak Povodí Vltavy, tak tehdejší ministr zemědělství Petr Bendl a premiér Petr Nečas (oba ODS). Podle nich totiž soustava přehrad na Vltavě neslouží primárně pro ochranu proti povodním, má i řadu dalších rolí a zvýšit její kapacitu nebylo možné.
– V únoru 2017 zástupci Povodí Vltavy oznámili, že za odstraňování škod ze záplav před pěti lety firma zaplatila 675 milionů korun. Zhruba polovina peněz šla z ministerského dotačního fondu (Povodí ale nehradilo škody na soukromém majetku). Největší akce, odtěžení nánosů mezi Veltrusy a Mělníkem, stála 53 milionů.
– Záplavy z roku 2013 byly co do příčiny (vytrvalé deště) podobné povodním ze srpna 2002. Tehdy ale velká voda zasáhla větší území České republiky (deset krajů, projevila se i na Moravě), způsobila rovněž mnohem větší škody a připravila o život 17 lidí. Někde ale záplavy postihly stejná místa jako před 16 lety, symbolem zmaru obou přírodních katastrof se staly středočeské Zálezlice.
– V posledních více než sto letech byly nejtragičtější záplavy v Česku v červenci 1997. Rozvodněné toky zaplavily třetinu země, především Moravu, a připravily o život 50 lidí.
Zdroj: ČTK
