O tom, že Třeboň usiluje o zápis na Seznam Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, jednal nedávno ministr životního prostředí Richard Brabec se zastupiteli města. Jak ale připomíná server denik.cz, záměr není zatím konzultován s tamními rybáři.

Krokem, který by měl Třeboň posunout k zápisu do UNESCO, je připravovaný vznik Krajinné památkové zóny s názvem Třeboňská rybniční krajina, jejíž vyhlášení připravuje ministerstvo kultury ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. Do ní mají být zahrnuty katastry 33 obcí a měst na území pěti obcí s rozšířenou působností Třeboň, Soběslav, Trhové Sviny, Jindřichův Hradec a České Budějovice.

Do procesu přípravy se zapojila starostka města Třeboně Terezie Jenisová. Spolu s Alešem Valdrem z odboru územního plánování a stavebního řádu navštívili starosty dotčených obcí a seznámili je s tímto záměrem. Stejně tak informovali zástupce vedení Jihočeského kraje, Lesů ČR, a. s., Rybářství Třeboň a.s. a jihočeské Agrární komory. Jak informovala mluvčí třeboňské radnice Jitka Bednářová, v diskusích se starosty zazněly mimo jiné připomínky ke změnám hranice navrženého území a stupni ochrany území. „Materiál je v přípravě a další postup, i pokud jde o změny hranice území nebo korektury podmínek ochrany, zváží ministerstvo kultury,“ uvedla.

Pro obce, které již dnes mají určitý režim ochrany, jako jsou například vesnické památkové zóny, se podle mluvčí nic nemění. Ve stejném duchu ujišťoval i ministr Richard Brabec: „Z hlediska ochrany přírody nebude mít vyhlášení ať už Krajinné památkové zóny či možný zápis na Seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO na toto území vliv, a to i vzhledem k tomu, že zamýšlená Krajinná památková zóna kopíruje hranice CHKO. Dokážu si představit, že oba záměry přispějí k zatraktivnění regionu a posílení turistického ruchu na Třeboňsku.“

Město Třeboň má podle mluvčí radnice nejvyšší stupeň ochrany v podobě Městské památkové rezervace od roku 1976 a ani pro ni se nic nezmění. „V praktickém ohledu bude Krajinná památková zóna znamenat, že každá stavební činnost podléhá dle památkového zákona vyjádření památkářů,“ vysvětluje Jitka Bednářová. Paragraf 6a památkového zákona podle ní však umožňuje, aby příslušný krajský úřad vydal takzvaný plán ochrany a v něm určil, které aktivity, zejména ty stavební, nebudou v památkově chráněném území tomuto režimu podléhat.

Zařazení do seznamu památek UNESCO se však prakticky od začátku nelíbí třeboňským rybářům, kteří na dotčené rybniční soustavě hospodaří. „Zatím nám stále nikdo neřekl, jak bychom prováděli opravy, realizovali investice, zda by záměry muselo UNESCO schvalovat a podobně. Když přijdou povodně a my budeme muset někde prokopat hráz, nedostaneme pak oznámení, že jsme porušili objekt patřící pod UNESCO? A jak opravovat hráze? Budeme moci použít larsenové stěny, nebo se vrátíme k ručně opracovanému kameni jako v 16. století?“ vyřkl otázky, na které rybáři stále nemají odpověď, předseda představenstva Rybářství Třeboň Holding Jan Hůda. Na adresu návštěvy ministra Brabce v Třeboni řekl, že ho ministr zklamal, protože majitel dotčených rybníků by měl být u jednání přítomný. „Je to náš řádně zprivatizovaný majetek, o kterém někdo jedná bez nás,“ doplnil Jan Hůda.

Zdroj: www.denik.cz, ilustrační foto Naše voda (Třeboň – rybník Svět) – Nina Havlová