Zásoby vodních nádrží jsou letos podle informací hydrologů, které ČTK oslovila, dostatečné, může za to srážkově nadprůměrná zima, která doplnila také zásoby podzemních vod.

Aktuální stav nádrží zvládne podle hydrologů zajistit zásobování obyvatel, průmyslových podniků nebo chlazení elektráren i v případě opakování extrémního sucha. Pravděpodobnost výskytu nadprůměrně teplého roku je letos vyšší než v minulosti, tvrdí klimatolog Ondřej Lhotka. „Letošní zima byla srážkově i teplotně nadprůměrná, spadlo o 160 procent více srážek a v průměru bylo o více než tři stupně Celsia tepleji. Z hlediska zásoby vody v nádržích toto pomohlo doplnění stavu na většině území (Česka),“ řekl Martin Hanel, vedoucí Katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování České zemědělské univerzity v Praze.

Dostatek vody potvrdil i mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán, zároveň ale upozornil, že od Vánoc nenapadlo víc sněhu. „Aktuálně jsou průtoky pro dané období nízké a tomu je třeba přizpůsobit hospodaření s vodou v nádržích,“ řekl. Z vodních nádrží tak budou odpouštět takzvaný minimální zůstatkový odtok do doby, než začne více pršet a nádrže se začnou rychleji a více plnit. Udržení odtoku je nezbytné například k zajišťování odběrů povrchové vody pro průmysl a pro zemědělské závlahy. Má také funkci při ředění přečištěných odpadních vod z čistíren.

Podle mluvčího Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Tomáše Hrdinky jsou vodní nádrže v povodí Labe naplněny z více než 90 procent, v povodí Moravy jsou plné z více než 85 procent. „Obecně lze tedy stav naplnění vodních nádrží v Česku hodnotit jako velmi dobrý a nádrže plní své zásobní funkce, nicméně jarní a letní poptávka po vodě může s ohledem na charakter počasí a možné nižší srážky tyto objemy poměrně rychle ponížit,“ sdělil Hrdinka.

Roldán uvedl, že hladiny téměř všech vodních nádrží v Povodí Vltavy jsou na obvyklých úrovních pro současné období. Povodí je tak podle něj připraveno zajistit odběr pro vodárenství i průmysl, a to i v případě opakování extrémního sucha.

Rok 2024 bude z globálního pohledu nejspíš jeden z nejteplejších v historii měření, tedy od konce 19. století, uvedl Ondřej Lhotka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. „Tento fakt sice zvyšuje pravděpodobnost výskytu extrémně teplého roku i pro území České republiky, ale vzhledem k prostorové proměnlivosti teploty není možné z toho dělat pro ČR závěry,“ řekl.

V Česku bylo nadprůměrné sucho například v roce 2015 a 2018. Při extrémně vysokých teplotách a žádném dešti se může sucho rozvinout velmi rychle, za několik málo týdnů, uvedl Lhotka. „Stejné intenzity sucha lze ovšem docílit i mírně nadnormálními teplotami nebo podnormálními srážkami pozvolně během několika měsíců či let,“ dodal.

Výzkumný ústav uvedl, že české nádrže mají dostatečnou kapacitu pro zásobování pitnou vodou. Do budoucna je vzhledem k dopadům změny klimatu podle ústavu nutné uvažovat o posílení zdrojů zásob vody zejména pro průmyslové a chladící účely, případně pro lokální a regionální závlahy.

Stav vybraných vodních nádrží v povodí Vltavy ve srovnání s loňským rokem:

Zdroj: Povodí Vltavy

ČTK, ilustrační foto (Orlík) Naše voda – Nina Havlová