Zatopená obec Dolní Vltavice se vrátí nad hladinu Lipna, byť na jediný večer. Jak totiž informoval Pavel Pechoušek, manažer pro PR a média Turistického spolku Lipenska, během 21.září se bude v Dolní Vltavici konat velkolepá světelná show, kdy lidé znovu uvidí zatopené domy i kostel.

Podívanou financovanou také z německých a rakouských zdrojů doprovodí například i zvuky zdejších varhan i kostelního zvonu, které odsud byly odvezeny a dělají radost ve Vlachově Březí na Prachaticku respektive v Sušici. Připravena je ale i celá řada dalších atrakcí. Velkolepá světelná show, během níž vystoupí nad hladinu Lipna domy i kostel zatopené obce Dolní Vltavice, která až na tři domy skončila na dně Lipenské přehrady, k tomu setkání místních rodáků, přednášky historiků, koncerty, kniha věnovaná historii obce Dolní Vltavice. Událostí roku na Lipensku bude 21.září, kdy spolek „Dolní Vltavice žije“ připomene zašlou slávu této zatopené obce. „Světelná show začne po setmění. Zhruba v 21 hodin. Zatím nechci prozrazovat přesný scénář celé choreografie. Ale určitě se objeví motiv Vltavy, motiv stříhání drátů, protože také chceme připomenout 30. výročí pádu železné opony. Vrcholem programu bude okamžik, kdy z vody společně s domy vystoupí kostel,“ uvádí hlavní organizátorka Ema Kondysková.

Velkolepou podívanou bude navíc vedle symfonického orchestru doprovázet nahraný zvuk původního zvonu a varhan, které byly z dolnovltavického kostela odvezeny před jeho odstřelením a dnes dělají radost jinde. Akci organizují manželé Kondyskovi, kteří založili spolek Dolní Vltavice žije. Půjde o velice nákladný projekt, který bude financovaný především z Fondu malých projektů Interreg Rakousko-Česká republika a Dispozičního fondu Česká republika-Bavorsko, dále ze sponzorských darů. Dotací přispěla i obec Černá v Pošumaví. „Zastupitelé o 100 tisícové dotaci rozhodli jednohlasně. Vedle toho jsme samozřejmě připraveni pomoci se sekáním trávy a jinou manuální výpomocí. Jedná se o nadregionální projekt, který zpropaguje toto místo na Lipensku. Určitě to sem naláká pěknou řádku lidí, kteří se k nám příště vrátí a budou tu chtít zůstat více dní,“ uvedla Irena Pekárková, starostka Černé v Pošumaví.

„Lipensko je ve své podstatě zatopená, dříve osídlená krajina. Existuje nespočet dobových fotografií i několik publikací, které to dokumentují. Ovšem projekt Kondýskových, kdy zatopená obec v podobě 3D animace vystoupí po 60 letech nad hladinu jezera je naprostý světový unikát. Klobouk dolu před houževnatostí, se kterou to Kondýskovi z penzionu Calla, který je i naším členem, dokázali,“ řekl Jiří Mánek z Turistického spolku Lipenska, který se stará o rozvoj území od Stožce po Rožmberk.

Program začíná v 15 hodin, požehnání celé akci udělí opat hornorakouského kláštera premonstrátů, o historii Dolní Vltavice bude hovořit místní kronikář František Záhora ve spolupráci se Seidlovým muzeem. Akce se zúčastní i folklorní soubor Libín S Prachatice. Při západu slunce zazní mimo jiné skladba Vltava v podání filharmonického orchestru. Během dne bude z Dolní Vltavice na Kyselov, který leží na druhém břehu Lipna, v pravidelných intervalech jezdit přívoz. „Očekáváme, že na akci dorazí mnoho návštěvníků z Rakouska. Se starostkou obce Aigen-Schlägl přijede zhruba 40 členů zdejšího orchestru Musikverein, kteří budou hrát už na vodě a potom během akce,“ uvedla Kondysková.

Další hudební doprovod se bude pouštět ze záznamu – půjde o zvon a varhany. Před napuštěním Lipenské přehrady a odstřelem kostela svatého Linharta byl zachráněn zvon, který od konce 50.let slouží stejnému účelu v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Sušici. Dolnovltavické varhany dodnes znějí v kostele Zvěstování Páně ve Vlachově Březí na Prachaticku. Z Černé v Pošumaví, která leží od Dolní Vltavice asi pět kilometrů, a z Aigen-Schläglu na Kyselov budou kyvadlově jezdit autobusy. Automobily hostů a návštěvníků budou parkovat na okolních loukách, které si spolek pronajal. „Akce je to z organizačního hlediska velice náročná, ale jsem velmi mile překvapena, jakou má pozitivní odezvu. Na kohokoliv se obrátím, tak se mi snaží pomoci. Ať jde o Čechy, Němce nebo Rakušany,“ uzavírá Ema Kondysková.

S projektem, který má název „Dolní Vltavice žije“, jim také výrazně pomáhají studenti z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Vytváří webové stránky www.dolnivltavicezije.cz, zpracovali pracovní video, které je volně ke stažení na youtube pod názvem dolnivltavicezije.

Projekt se má stát drobným příspěvkem ke smíření národů, protože část zdejšího původního obyvatelstva byla odsunuta do Německa či Rakouska. Kondyskovi se do Dolní Vltavice přestěhovali v roce 2012, do té doby žili od studií v Praze. Manžel Petr v Praze pracoval jako advokát, Ema jako auditorka a daňová poradkyně. Oba jsou soudními znalci, Ema Kondysková také soudní tlumočnice němčiny, 5 let vedla Komoru soudních tlumočníků ČR.

Osada Dolní Vltavice byla založena ve 13. století. V roce 1268 toto území daroval klášteru ve Zlaté Koruně bezdětný hrabě Hirzo. V době husitské se klášterní majetek dostal do majetku Rožmberků. Obec to byla významná, strategiky položená na obchodní cestě, jejíž dominantou byl kostel sv. Linharta připomínaný již roku 1306. Novodobější dominantu tvořila výstavná budova školy z roku 1888.

V roce 1930 měřil katastr městyse 616 ha a bylo zde 63 domů a 414 obyvatel, z toho 393 Němců. Na konci 2. světové války předznamenal budoucí osud výbuch náloží a následný boj mezi Američany a německou armádou. Již tehdy bylo poničeno několik stavení, vyhořela fara. Německé obyvatelstvo bylo v letech 1946 až 47 vystěhováno a obec již nebyla nikdy dosídlena. Původně výstavná a upravená obec se začala měnit. Zápis v kronice z roku 1955 uvádí, že „více než polovina domů se stala bouračkami. Toto pustošení začalo po odsunu Němců a pak hlavně od doby, kdy bylo vyměřeno zátopové pásmo.“ Většina staveb zanikla v letech 1958 – 1959. V březnu 1959 bylo odstřeleno zdivo kostela a většinu bývalého městečka pokryla postupně hladina jezera. Z původní obce dnes zbyly pouze tři domy, které leží při výjezdu z obce.

Zdroj: Turistický spolek Lipenska, dobové foto (pohled na Dolní Vltavici od jihovýchodu), autor Josef Wolf, soukromá sbírka Jiří a Lenka Hůlkovi