Vliv lesních porostů na ekosystémy, kůrovcovou kalamitu a teplotu vzduchu komentoval v rámci diskusí při příležitost konference Provoz vodovodů a kanalizací 2021 RNDr. Jan Pokorný, CSc., ze společnosti ENKI Třeboň, o.p.s., která se mimo jiné dlouhodobě zabývá měřením teplot různých typů povrchů a porostů:

Úhyn smrkového lesa kůrovcem má za následek přehřívání krajiny za slunných dnů. Živý, vzrostlý les váže až několik stovek wattů sluneční energie na metru čtverečném  do vodní páry výparem vody (evapotranspirace je výpar vody rostlinou/transpirace + výpar vody z půdy a dalších povrchů). Povrchová teplota takového živého lesa je pod 30 °C, v podrostu lesa je teplota okolo 25 °C a méně. Díky této inverzní teplotě (v korunách vyšších, v podrostu u země nižší) se vzduch a vlhkost drží v lese, protože chladný vzduch je těžší.

Zdravý les komunikuje s atmosférou přes koruny stromů, které řídí výpar vody a fotosyntézu zavíráním/otevíráním průduchů. Když je vody nedostatek, průduchy se zavřou a les neztrácí vodu, stromy neuschnou. Zdravý les vypařuje vodu korunami stromů a nad lesem je vysoká relativní vlhkosti vzduchu, pozorujeme mlhu nad lesem, která zvolna stoupá výše, až vzduch dosáhne rosného bodu, tvoří se mraky a odpoledne zaprší. To je krátký oběh vody. 1 200 litrů vodní páry vytvoří při kondenzaci 1 litr vody tekuté/kapky. Při kondenzaci a následném dešti poklesne tlak vzduchu a nad les je nasáván horizontálně vzduch s vlhkostí  z okolí.

Uschlé stromy nevypařuji vodu. Rozdíl teploty povrchu zdravých korun stromů a uschlého lesa je za slunného dne běžně 20 °C. Sluneční energie v suchém lese ohřívá suché kmeny a půdu, povrchová teplota je mezi 40 – 50 °C a vzhůru stoupá rychle ohřátý vzduch, který odnáší a nasává vlhkost z okolí. Tak vysycháme a vytváří se bariera (anticyklona) přísunu vlhkého vzduchu od oceánu. Uschlé lesy tedy přispívají k letním horkům a prodlužují období beze srážek. Existují přitom práce z Kanady ukazující, že kůrovec může s teplým proudem vzduchu vystoupat do výše 800 metrů, tam „potká“ jiné proudění a je přenášen ve velkém počtu na vzdálenost desítek km až 100 km.

ENKI Třeboň, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová