Z Evropy se má stát první klimaticky neutrální kontinent. Tato ambice však má svou cenu, například nutnost změnit společný přístup k lesům, které zadržují emise oxidu uhličitého.

Lesy pokrývají téměř polovinu území Evropské unie. Ve výrazně „zeleném“ a klimaticky odpovědném směru, kterým se Unie do budoucna vydá, mají potenciál hrát poměrně významnou roli. Nejen ve zmírňování dopadů klimatických změn, ale i z hlediska rozvoje cirkulární ekonomiky nebo zvyšování zaměstnanosti ve venkovských oblastech.

Jako jednu z mnoha součástí revoluční Zelené dohody pro Evropu (tzv. Green Dealu) představí Evropská komise na začátku roku 2021 novou Evropskou strategii pro oblast lesnictví, která naváže na podobně nazvaný dokument z roku 2013, zaměřený na sladění národních lesnických politik. Česká republika by měla z evropského rozpočtu získat v následujícím programovacím období 2021-2027 celkem 964 miliard korun. Peníze začnou z evropských zdrojů proudit již v druhé polovině příštího roku, a ČR si proto musí ujasnit, jakým způsobem je vynaloží.

„Vzhledem k tomu, že lesnictví spadá do pravomoci národních států, považuji Evropskou strategii pro oblast lesnictví za dokument, jehož hlavním cílem je poukázat na potřebu zvýšené péče o lesy, a to zejména v rámci boje za snižování emisí CO2, kde lesy hrají podstatnou úlohu,“ poznamenala pro EURACTIV.cz europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS, ECR). Rozloha evropských lesů na rozdíl od lesů v jiných částech světa podle Vrecionové neklesá, ale spíše roste. „Problémem však je kvalita těchto lesů, jejich nízká diverzita a z toho pramenící malá celková biodiverzita a náchylnost na choroby, jak můžeme vidět i v České republice,“ upozornila členka europarlamentního výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI), který se tématem lesů zabývá.

Komise se chce v rámci strategie zaměřit na podporu pro efektivní zalesňování, ochranu a obnovu lesů, stejně jako na jejich odolnost. To vše má přispět ke zvýšení kapacity lesních porostů absorbovat a uchovávat oxid uhličitý, což je klíčové pro unijní ambici stát se v následujících desetiletích klimaticky neutrálním kontinentem. Lesnická strategie má být zároveň úzce navázaná na v květnu zveřejněný dokument zaměřený na ochranu biologické rozmanitosti neboli biodiverzity.

Do klimatických ambicí EU už tradičně velmi hlasitě promlouvá Evropský parlament. Stejně je tomu i u lesnické strategie, ke které europoslanci minulý týden (8. října) přijali usnesení s vlastními návrhy a doporučeními. Podporu pro své nápady si vysloužili od Evropské organizace dodavatelů v oblasti zemědělství, venkova a lesnictví (CEETTAR).

„Lesy mají obrovský význam pro nás všechny. Nesmíme tedy přijmout nic jiného než ambiciózní a samostatnou strategii EU, která nastolí rovnováhu mezi ekonomickou, ekologickou a sociální udržitelností našich lesů a lesních porostů, podpoří jejich odolnost a pomůže nám přejít na oběhové hospodářství,“ prohlásil finský europoslanec Petri Sarvamaa (EPP), zpravodaj návrhu výboru AGRI, na jehož základě usnesení vzniklo.

Evropské hospodářství čekají výrazné změny v nakládání se zdroji. Pro dosažení klimatických cílů totiž bude nezbytné radiálně snížit nejen komunální odpad a plastové obaly, ale vyrábět i udržitelné výrobky, které po jejich spotřebě budou moci získat druhý život.

Evropský parlament je přesvědčený o tom, že strategie by měla plnit funkci „mostu“ mezi vnitrostátními politikami a cíli EU v oblasti lesnictví a agrolesnictví. Europoslanci vychází ve svých doporučeních z toho, že rozdíly mezi členskými státy, stejně jako rozdíly mezi regiony v rámci členských států, jsou důležitým faktorem při posuzování opatření na úrovni EU. Petr Martinec z think tanku CZECH FOREST to považuje za velice podstatné, protože je podle něj těžké sjednotit opatření a stejně je aplikovat ve všech státech.

„V dokumentech mi chybí snaha o zjednodušení regulací v péči o lesní ekosystémy. Naopak u některých úvah mám spíše obavy ze vzniku nových regulačních mechanismů, kdy se potom hlavním problémem jednotlivých členských států může stát snaha, jak je implementovat s co nejmenšími dopady, škodami,“ upozornil Martincův kolega z think tanku Jan Příhoda.

Takzvaná udržitelná správa lesů (sustainable forest management, SFM) by podle Parlamentu měla pomoct s adaptací lesů na měnící se klimatické podmínky a zlepšit jejich environmentální, ale i sociální a ekonomickou udržitelnost. Vlastníci lesů, kteří se o ně budou tímto způsobem starat, by podle europoslanců měli mít nárok na výhodnější finanční podporu, a to jako kompenzaci ztrát způsobených zaváděním ochranných opatření.

S finanční podporou je spojený také vznik pracovních míst. „Za klíčovou oblast strategie považuji podporu zaměstnanosti na venkově, kde může sehrát lesnictví zásadní roli. Mělo by se ale jednat o nástroje chytřejší, než které jsou používány v rámci zemědělské dotační politiky, protože v lesnictví stále ještě fungují tržní principy a jejich deformace nevhodnou dotační politikou jistě není žádoucí,“ myslí si Příhoda.

Velké téma představuje pro Parlament odolnost lesů, a to nejen proti změnám klimatu, ale i proti požárům, povodním nebo chorobám a útokům škůdců. Zmíněné problémy zná velice dobře Česká republika, která v posledních letech řeší epidemii kůrovce. Vlastníci lesů, které postihl kůrovec, by letos měli získat až čtyřmiliardovou kompenzaci za ušlé zisky, část půjde z prostředků EU. Podle lesníků by však bylo potřeba jednou tolik. „Pokud jsem dokumenty správně četl, je zde opomenuto téma škod zvěří, které trápí většinu zemí celé Evropy. V případě, že se tento problém bude i nadále zhoršovat, bude mít negativní vliv nejen produkci dříví a nákladové složky pěstování, ale i na biodiverzitu,“ upozornil Příhoda.

Co se týká biodiverzity samotné, podle Příhody by nemělo docházet k jejímu upřednostňování před ostatními složkami péče o lesní ekosystémy. Biodiverzita by se prý rozhodně neměla stát jediným parametrem, podle kterého by bylo hodnoceno hospodaření v lesích.

Europoslanci v usnesení tlačí na intenzivnější propagaci dřeva jako obnovitelného materiálu, vyzývají k posílení boje proti jeho nelegální těžbě a vyzývají EU k tomu, aby více podporovala udržitelné lesnictví na globální úrovni. „Za pozitivní považuji snahy chránit lesy mimo území EU prostřednictvím obchodních dohod, které by měly jejich signatáře k ochraně lesů zavazovat, a zboží, které by mělo negativní dopad na existenci lesů, například jejich kácením, by nemělo být do EU dováženo,“ podotkla Veronika Vrecionová.

Na „produkční funkci“ lesa se podle Petra Martince nesmí zapomínat. „Dřevo je jediný ekologicky obnovitelný materiál, který má obrovské využití od papírenského průmyslu až po stavebnictví. Zároveň je produkce dřeva naprosto dominantním příjmem vlastníků lesů,“ upozornil odborník.

Jan Příhoda varoval před nahrazováním fosilních paliv dřívím. Z hlediska reakce na klimatické změny by se podle něj EU masivním spalováním dříví zřekla pozitivního efektu fixace CO2. „Z hlediska konkurenceschopnosti a podpory se jedná o využití dříví s nejmenší přidanou hodnotou. Strategie by měla směřovat k tomu, aby se maximum dříví využilo ve stavebnictví a dalších oborech ve výrobcích s vyšší přidanou hodnotou, a energeticky využívat pouze jinak nezpracovatelné dříví. Jinými slovy, je lepší ze dřeva vyrobit housle, nábytek, okna nebo konstrukce než jej prohnat komínem velkých energetických provozů. Smysluplná je pouze podpora lokálního spalování dříví,“ řekl Příhoda.

S tím souhlasil i Evropský parlament. Zbytky dřeva lze podle schváleného usnesení použít jako biomasu za účelem nahrazení tepla z fosilních zdrojů, ale „dřevo by mělo být, pokud možno, přednostně využíváno pro použití s delším životním cyklem, aby se zvýšilo celosvětové ukládání oxidu uhličitého“.

Zdroj: Euractiv.cz, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová