Hospodaření na pozemcích s neidentifikovatelným majitelem je historicky založený problém, který je, tak jak v mnoha jiných oblastech, postupně řešen a narovnáván prostřednictvím probíhajících pozemkových úprav a digitalizace. Zdůrazňuje to v dnešní tiskové zprávě Agrární komory ČR Jiří Felčárek ze sekretariátu komory.

Veškeré souvislosti mezi vlastnictvím pozemku, pronájmech pozemku a dále právě také hospodařením na pozemcích, u nichž je neznámý majitel jsou statním institucím známy a z tohoto titulu jsou také zapracovány do legislativy a metodiky k přiznávání a vyplácení zemědělských podpor. Nárok na podpory tak má i ten subjekt, který na pozemcích dlouhodobě hospodaří a je tak veden i v oficiálním zápise LPIS. Více informací lze získat například v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství ze dne 28. listopadu 2017.

Z celkového pohledu jde řádově o několik desetin procenta zemědělské půdy, přičemž tento objem neustále klesá, protože půda, u níž se majitele nepodaří dohledat je následně převedena do vlastnictví Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a tím běží desetiletá lhůta pro přihlášení majitele či jeho dědiců. V případě, že se o pozemek přihlásí majitel u subjektu, který na něm hospodaří, vyplývá vzájemná povinnost finančního vyrovnání.

Agrární komora je přesvědčena, že tento postup je vzhledem k praxi vyhovující, a to nejenom z důvodu požadavku vyjasnění majetkových práv, ale také s ohledem na samotné hospodaření, které podléhá určitým dlouhodobým zákonitostem. V úvahu je nezbytné vzít péči o samotné pozemky s ohledem na eliminaci plevelu a škůdců a samozřejmě také vlastní podmínky agrotechnického zpracovaní půdy. „Zájmem všech zemědělců je se státem i majiteli pozemků spolupracovat a komora je tak připravená k maximální součinnosti,“ uvedl Felčárek.

Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová