Svůj názor k projektům zaměřeným na protipovodňovou ochranu Přerova zveřejnil v Přerovském a hranickém deníku člen ČSOP Adin Vyhlídka. Jde o něm mimo jin é také o postoj k teplickému poldru.

Zbytečně vyhozené peníze… Zatvrzelost projektování zídek a navyšování hráze v oblasti U Tenisu hraničí až s hloupostí. Do roku 1997 nebyly třeba žádné zídky, voda zůstávala v korytě řeky Bečvy. U Tenisu, pokud se plánovala stavba hotelu či tenisové haly, by bylo před výstavbou východiskem zavezení celé oblasti (vany) materiálem a zarovnat do výše Rybářské aleje.

Samotné navyšování hráze na aleji v oblasti U Tenisu je marnost. Díky štěrkopískovému podloží pod hotelem a halou se vždy objeví voda se zvýšenou hladinou Bečvy – efekt spojené nádoby. A pokud by se měla opakovat povodeň roku 1997, pak nesmíme zapomínat, že voda se valila zástavbou mezi obytnými domy a zahradami místních částí – Osmek, Kopaniny až Svépomoc. Tudíž protipovodňové projekty tohoto typu (zídky) v Přerově budou „na dvě věci“…

Rozumný názor projevil ministr zemědělství Marian Jurečka, který vyslovil obavu, že před stoletou vodou snad Přerov může ochránit toliko poldr nad Teplicemi. A souhlasím s názorem primátora Puchalského, že takovéto zásahy je třeba projednat s veřejností, které se to nepochybně dotýká, a to velmi citelně. Po mnohých debatách s vodohospodáři a pamětníky se v současnosti opomíná možnost odbagrování a odvozu štěrkových nánosů z koryta ve městě a očištění nánosů nad malými břehy (bermami). Kapacita průtoku koryta městem by se nepochybně zvýšila. Dvakrát se namísto odtěžení tyto štěrkové nánosy jen zcela zbytečně rozhrnovaly od levého břehu k břehu pravému. Ale líbilo se to alespoň těm nejmenším, těžké stroje v Bečvě se nevidí každý den.

Záměrně nezmiňuji stavbu suchého poldru nad Teplicemi, to je samostatná záležitost. V minulosti se neprozřetelně postavily sypané hráze kolem Laguny, v minulosti se komunistické vedení města snažilo zavděčit svým soukmenovcům přidělováním parcel (za hubičku) v místech mezi starou střelnicí a NPR Žebračka. A právě tam byly dva přírodní poldry, sloužící rozlivu vody při větších povodních. Tím, že se postavily valy kolem Laguny, zákonitě stoupá voda v korytě a nabírá s vysokou hladinou také vyšší rychlost. Do Přerova vlétne jako do trychtýře a někde se to musí také negativně projevit. Obrovskou překážkou za Přerovem je na levém břehu vysoká navážka popílku z teplárny a navazující asi 10m vysoká navážka odpadu z Prechezy směrem k Henčlovu. Na pravém břehu něco podobného, Precheza směrem k Dluhonicím, a to všepřímonabřezích řeky Bečvy. Kdysi čistá přírodní lokalita byla použita jako obrovská skládka odpadu pro dva z největších znečisťovatelů města Přerova a regionu.

Autor: Adin Vyhlídka,Přerovský a hranický deník, ilustrační foto archiv Naše voda (Tyršův most v Přerově)