Mezinárodní konference „Počítáme s vodou 2022“ s podtitulem Přístupy k implementaci modro-zelené infrastruktury představila účastníkům různé úhly pohledu na problematiku, který s klimatickou změnou stále nabývá na významu.

Úvodní blok konference byl věnován systémovému přístupu k modro-zelené infrastruktuře v České republice. Odpolední blok přednášek se silným zastoupením zahraničních hostů nabídl příklady konkrétních projektů a koncepcí. Závěrečná panelová diskuse přinesla zajímavý vhled do porozumění pojmu modro-zelená infrastruktura z pohledu různých profesí i státní a místní správy. Na úvod účastníky přivítal doc. David Stránský z CzWA. Shrnul vývoj v oblasti hospodaření s dešťovou vodou v České republice v posledních letech, upozornil na posuny ve vnímání pojmu modro-zelená infrastruktura i na koncepční materiály vypracované pro české prostředí, včetně Studie pro hospodaření se srážkovými vodami v urbanizovaných územích, kterou vypracovala CzWA pro Ministerstvo životního prostředí.

V prvním bloku přednášek tematicky věnovanému systémovému přístupu k modro-zelené architektuře vystoupili především zástupci státních institucí a místní samosprávy. Ing. Arch. Karel Wirth se v úvodu svého příspěvku zaměřil na samotný pojem modro-zelená infrastruktura, jeho vývoj v čase a také na to, jak se problematika modro-zelené infratstruktury promítá do nového stavebního zákona. Mgr. Kateřina Rabiňáková z Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy se zabývala vymahatelností legislativy týkající se modro-zelené infrastruktury. Upozornila na to, že modro-zelená infrastruktura je definována až v novém stavebním zákoně, který ještě nevstoupil v platnost, zatímco podzákonné předpisy a technické normy s ní stále nepočítají. Ing. arch. Jaroslav Holler z Ústavu koncepce a rozvoje města Plzně přidal pohled z hlediska místní správy při prosazování koncepčního přístupu k modro-zelené infrastruktury v rámci krajského města. Dr. Harald Sommer z berlínské společnosti Sieker představil některé ze starších berlínských projektů modro-zelené architektury, na nichž se jako podílel jako konzultant, a zhodnotil jejich současnou funkčnost. Velmi zajímavá byla přednáška Dr. Kyung-Ho Kwona, která tento blok uzavřela. Představil přístup k decentralizovanému hospodaření s vodou na území měst Soul a Andong, včetně akumulace vody v období dešťů a jejího pozdějšího využití v období sucha.

Přednášky druhého bloku z větší části na příkladech konkrétních realizací poukazovaly na překážky, na něž naráží snahy o koncepční přístup k modro-zelené. Kevin Barton z Robert Bray Associates Ltd. (Velká Británie) poukázal na skutečnost, že řada v městské krajině realizovaných projektů modro-zelené infrastruktury je špatná v tom smyslu, že technické řešení neodpovídá primárním cílům, s nimiž je modro-zelená infrastruktura do městského prostředí zaváděna, když například vytváří v městské zástavbě nebezpečné překážky v podobě hlubokých zasakovacích kanálů atp. Uvedl zároveň řadu příkladů přírodě blízkých projektů, které z pohledu obyvatele města plní více funkcí (například realizace vodních prvků na školním pozemku, který slouží zároveň jako výuková pomůcka).

Posledním zahraničním hostem konference byla Jo Bradley, ředitelka neziskové organizace Stromwater Shepherds. Výzvu Kevina Bacona přemýšlet o funkčnosti modro-zelené infrastruktury v kontextu města posunula novým směrem, když pojmenovala řadu dalších funkcí, které by mohla a měla plnit také směrem k ochraně životního prostředí a biodiverzity v městském prostředí. Může podle ní například vytvářet habitat pro živočichy ohrožené suchem, ale pouze v případě, kdy projekt bude počítat s akumulací vody, který v tomto místě umožní období sucha přežít. Zmínila také nutnost chránit nejen tyto habitaty před toxickým odtokem z komunikací, což by také mělo být součástí dobře navržených projektů. Stejně tak může modrozelená infrastruktura být jedním z nástrojů, který bude tlumit následky zvyšujících se teplot v centrech měst. Potenciál v tomto ohledu je stále nevyužitý.

O podmínkách pro realizaci modro-zelené infrastruktury v České republice v souvislosti s adaptací na změnu klimatu a posílení resilience lidských sídel a v kontextu stávající i připravované legislativy na závěr odpoledního přednáškového bloku hovořil Ing. Václav Voleman z Ministerstva životního prostředí. V závěru své přednášky představil dotační podporu, která je k dispozici pro realizaci projektů zaměřených na zpomalení odtoku, vsak, retenci a akumulaci srážkových vod, ale také na realizaci zelených střech nebo využití šedé vody.

www.sovak.cz, autor textu: Radka Hrdinová, SOVAK ČR