Nejen pro člověka je voda nezbytná pro život, což se redakce portálu Naše voda snaží dokumentovat v novém miniseriálu, který vznikl při návštěvě pražské ZOO v Tróji. První díl jsme věnovali jedné z největších atrakcí této ZOO – Gaviálu indickému.

Redakce o něm natočila i krátké video, které si můžete prohlédnout buď na hlavní webové stránce našeho portálu v pravém sloupci v rubrice „Tématická videa“, nebo na facebookové verzi portálu Naše voda. Gaviál indický (Gavialis gangeticus) je kriticky ohrožený a jedinečný druh mimořádné ochranářské hodnoty. Jedná se o vůbec nejvzácnějšího velkého živočicha indického subkontinentu, kde je považován za posvátné zvíře. Dospělí jedinci dosahují délky 3,5 až 7 metrů a váží 160 až 180 kilogramů. Hlava o délce až 130 centimetrů je zakončena čelistmi, jejichž délka může být téměř jeden metr. Z nich vyrůstá přes sto velmi ostrých zubů, které jsou jejich hlavním nástrojem pro obstarávání potravy.

Nejvhodnějším přirozeným prostředím gaviálů jsou členité řeky s velkým průtokem vody, strmými břehy, mělčinami, tůněmi a ostrůvky. Zde tráví dospělí gaviálové většinu času a loví; jejich potravu tvoří převážně ryby. Žijí v harémech – samci se obklopují několika samicemi. Samice hloubí v písčitých březích jámu, do níž kladou vejce a poté ji opět pískem zahrnou. Okolo hnízda pak hlídkují až po dobu tří měsíců, než se z vajec vylíhnou mladí gaviáli. Po vylíhnutí se mláďata přemístí do vody a zůstávají zpočátku v péči rodičů, kteří je hlídají, krmí a vozí na zádech nebo na hlavě.

V povodí velkých řek severu indického subkontinentu žilo ve 40. letech 20. století odhadem až 10 000 dospělých jedinců. Dnes jejich celkový počet nepřesahuje 200, z toho jen asi 20 dospělých samců. Hlavní příčinou ohrožení je znečištění řek, stavba přehrad a masivní rybolov. Velký problém představuje také nelegální těžba písku, která gaviálům ničí kladiště, a pytláctví. Posledním útočištěm gaviálů je řeka Čambal na severu Indie, kde přežívá drtivá většina zbývající divoké populace.

I proto se ZOO Praha podílí cíleně na podpoře posledních divokých populací ve spolupráci s mezinárodní organizací Gharial Conservation Alliance (GCA). Ta sehrává klíčovou úlohu v záchraně gaviálů na Čambalu, její působnost však zasahuje celou Indii. GCA vede výzkum gaviálů a jejich prostředí, dohlíží na dodržování zákonů a prosazování jejich potřebných změn a spolupracuje s úřady. Usiluje také o zlepšení péče o chráněná území a zasazuje se o vzdělávání místních obyvatel.

Naše voda, foto a video: Nina Havlová