Pokud by se zvýšil takzvaný neškodný průtok z Vltavské kaskády při povodních ze současných 1 500 kubíků za vteřinu na 2 000 kubíků nebo jen na 1 700 kubíků za vteřinu, dojde k zaplavení zemědělských pozemků i některých obytných domů v blízkosti Vltavy.

Vyplývá to ze studie „Dolní Vltava – podklady pro optimalizaci zvládání povodňových rizik a ochrany před povodněmi“, kterou dnes prezentovala v sídle státního podniku Povodí Vltavy společnost DHI, která studii vypracovala. Důvodem zpracování studie bylo podle generálního ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly posoudit dopady posledních tří velkých povodní v letech 2002, 2006 a 2013 a aktualizovat modely povodňových vln v úseku od profilu Vrané po soutok Vltavy s Labem.

Zmiňovaná studie se skládá z celkem šesti částí, od posouzení účinnosti dosavadních opatření pro různě vysoké průtoky, přes posouzení návrhů změn v manipulačních řádech vltavské kaskády až například po analýzu změn a rozsahu rozlivů vyvolaných výstavbou protipovodňových opatření. Jednou z částí analýzy je také posouzení možnosti zvýšení neškodného průtoku pod vltavskou kaskádou. Výstupy projektu „Dolní Vltava – podklady pro optimalizaci zvládání povodňových rizik a ochrany před povodněmi“ naleznete zde.

Zvýšení přitom požadují starostové na dolním toku Vltavy z důvodu větší ochrany jejich území před povodněmi. Jak ale studie konstatuje, takový krok by vedl k zaplavení pozemků v blízkosti toku nad rámec stávajícího neškodného průtoku (1 500 kubíků) a zároveň i k zaplavení některých nemovitostí. Konkrétně by podle studie došlo při zvýšení neškodného průtoku na 2 000 kubíků k větším rozlivům vody na levém břehu jezu Dolany, kdy by byl nedostupný velín jezu a zaplaveno by bylo také několik domů. V okolí jezu Miřejovice a Nových Ouholic by již zvýšení průtoku na 1 700 kubíků zaplavilo tamní pole a lesy, došlo by také ke zpětnému vzdutí na Mlýnském potoce a voda by v místě zaplavila další domy, chaty a k nim přilehlé zahrady. Pod jezem Vraňany by se pak zvýšení neškodného průtoku projevilo rozsáhlejším zaplavením pozemků na pravém břehu Vltavy a v soutokovém území Vltavy s Labem a opět zaplavením dalších domů, především v obcích Dědibaby a Kozárovice. Studie tak potvrzuje již dříve uvedené předpoklady, o nichž portál Naše voda opakovaně informoval, že starostové obcí a měst na dolním toku Vltavy by místo toho, aby ochránili majetek svých občanů i majetek obecní, dosáhli obhajobou vyššího neškodného průtoku pravého opaku.

Náklady na citovanou studii činily 4 599 834 korun bez DPH, a byla financována především z Operačního programu životní prostředí, a dále Státním fondem životního prostředí a státním podnikem Povodí Vltavy.

Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová